Azərbaycan dili Bahasa Indonesia Bosanski Català Čeština Dansk Deutsch Eesti English Español Français Galego Hrvatski Italiano Latviešu Lietuvių Magyar Malti Mакедонски Nederlands Norsk Polski Português Português BR Românã Slovenčina Srpski Suomi Svenska Tiếng Việt Türkçe Ελληνικά Български Русский Українська Հայերեն ქართული ენა 中文
Subpage under development, new version coming soon!

Subject: [NT] MS - Česko vs. Brazílie

2011-11-15 19:07:02
lifaen [del] to All
Otázka pro sportovní odborníky: 3.října 1926 - jaká historická událost se ten den stala?

Odpovědi mi posílejte do mailu, ať můžou hádat i ostatní. Tentokrát to je opravdu snadné, takže hanba tomu, kdo to googluje :-))

Díl první
Díl druhý
Díl třetí

Počátky českého fotbalu 4 - Slávista se Sparťanem nehraje

Důležitým je rok 1922, kdy vznikla Československá asociace fotbalová. Její moc byla ale nevelká, hodně trpěla mnoha rozpory, a tak tyto řádky pouze zmíním s tím, že už se jim nechci více věnovat, neb to už není fotbal. Ale z té fotbalové části přeci jen jedna administrativní aktualita - v roce 1923 přijala FIFA Československo za řádného člena.

To byla zlomová chvíle hlavně pro kluby, protože k zahraničním zápasům už nejezdily jen dva nebo tři vyvolené pražské celky, ale také kluby z Uherského Hradiště, Brna, Teplic ...

Národní tým měl dobré období, neb v Praze porazil v předolympijské přípravě Dánsko 2:0 a pár dní poté také Itálii 5:1. A opět u toho byl Antonín Janda, i když tentokrát zcela nevinně. Největší útočná hvězda Rudolf Štapl šel totiž po dopoledním tréninku domů, dostal si výtečný oběd, potom se natáhl dal si dvacet ... a zápas zaspal. Místo něj tak naskočil Janda a Italové ho považovali za ještě větší hvězdu, než jakou je Štapl, když ho tento vytáhlý hubeňour nahradil. Celý první poločas u něj stáli tři hráči, a když se o půli Italové v kabině dozvěděli, že to není nějaký zázrak, prohrávali už 0:4.

Jenže příprava na olympijské hry nebyla ani zdaleka tak vydařená, jako v Antverpách. Rozpory mezi svazem (byla to asociace, jako teďko, ale asi tušíte, co tím myslím) a kluby byly tak velké, že se národní tým nepřipravoval společně, nýbrž Slavia i Sparta jako hlavní dodavatelé hráčů, měli každý vlastní turné po Evropě.

VIII. olympijské hry v Paříži 1924 vypadaly pro český tým opět skvěle, alespoň co do losu. V předkole hráli Češi s Tureckem, poté je měl čekat vítěz duelu Švýcarsko - Litva. Proti Turecku nastoupili už slávisté i sparťané spolu, ale spíše na turnaji nehráli jako tým, ale vzájemně spolu válčili. Vyvrcholením byla už 20. minuta zápasu, když Česko kopalo penaltu. Míč si postavil Štapl, legendární slávista, který tentokrát nezaspal, chystal se vystřelit, když najednou přiběhl sparťanský obránce Antonín Hojer, napálil míč a ... trefil jen tyč. Štapl ale pár minut poté přesto skóroval a pomohl k vítězství 5:2.

Švýcaři Litvu zdárně porazili, tedy dalším soupeřem byli oni. Do zápasu nastoupila téměř úplně jiná jedenáctka, hlavní zbraní mělo být, že hrála sparťanská legenda Karel Pešek zvaný Káďa, jeden z nejlepších to středních záložníků té doby. Ano, jeho umění pomohlo a Češi dlouho vedli, jenže poté si Káďa obnovil zranění žeber, které dlouho léčil, navíc Čepek dostal červenou kartu a Švýcaři krátce před koncem vyrovnali. Ani patnáctiminutové prodloužení nerozhodlo, takže se podle pravidel musel hrát nový zápas. V něm Čepek nehrál, Češi byli pomalí a v 87. minutě dostali jediný gól utkání, tedy vypadli v osmifinále.

Paradoxem je, že ač byl český tým rozhádaný a nesourodý, nadělal Švýcarům nejvíce potíží. Soupeř došel až do finále, kde nestačil na tehdy nejlepší tým na světě, na Uruguay.

--- pokračování příště ---
(edited)
2011-11-15 19:14:44
V 19:11 už mi bliká první správná odpověď, takže to asi zas tak těžké není :-))
2011-11-15 21:49:44
ja nevim,negooglim ,ale rad bych odpoved do mailu diky
2011-11-15 22:27:41
Já ji sem dám v sobotu i s nějakým kratším povídáním k tomu, teď to ještě nemám napsaný. Klidně ti ji tam v sobotu taky pošlu, ale teď už toho mám až po krk, kvůli šestému dílu jsem využil všechny novinářské taktiky jak získat informace, až se mi z toho chce spát ...

2011-11-15 23:16:43
Kdyby měl někdo nějaké připomínky nebo tipy na hráče, "co to snad nemůžou posrat dvakrát za sebou", tak sem :-)
2011-11-15 23:30:40
tak já ti zas někoho doporučím, to by bylo, aby to teď nevyšlo. Přece to nemůžu posrat dvakrát za sebou :))
2011-11-16 08:38:12
nemůžu se dostat přes bránu asociace, i když už jsem klikl na přistoupit, a mám ji ve výpisu asociacích, ve kterých jsem, tak to nejde...
2011-11-16 09:29:03
Už jsem tě potvrdil ...
2011-11-16 12:08:21
Take bych rad vstoupil do asociace :),slo by to?
2011-11-16 13:32:52
Jasně, seš tam :-))
2011-11-17 10:14:59
No tak kromě správné odpovědi Nikolaje už žádná jiná nepřišla, takže bych tu měl první nápovědu pro ty, co nad tím stále zkouší přemýšlet:

Ten den se na pražské Letné hrál zápas SK Slavia - MŠK Budapešť, ale v historických pramenech je to spíše uváděno jako zápas Slavie s maďarskou Hungárií.

Pro všechny: V assassinačním fóru máte sestavu ...

2011-11-17 10:38:34
Ta prohra nás hodně drží na uzdě ... chce to v sobotu vyhrát! :)
2011-11-17 10:40:08
Uvidíme podle rudých, když náký dostanem tak máme větší šanci. Brazilci minule neporazili deset Švédů, tak snad nám bude štěstíčko přát, nějakou dostanem a pak je v klidu porazíme :-))
2011-11-17 11:28:33
:D :)) ... doufám také ve vítěztví ;))
mě v zásadě na MS vždycky pomohlo věřit v to co bylo ozkoušený, takže bych žádný extra velký taktický změny nedělal ;-)
Díky reverendovi za upřesnění - tím, kdo Štaplovi ukopl míč, nebyl František Hojer, ale jeho mladší bratr Antonín. Za nepřesnost se omlouvám ...

Protože častí tipéři stále neodpovídají na současnou otázku, chápu, že je zřejmě těžká, tedy mám tu ještě jednu nápovědu, ale už opravdu poslední, páč je dost velká :-)))

2) Nejdůležitější postavou tehdy nebyl žádný hráč, jejich výkony zastínil výkon zcela jiného člověka. Ten neběhal, ale stál. Vlastně tam vůbec neměl stát, byla to náhoda, protože měl sedět a kochat se fotbalem. Místo toho byl zpocený až za ušima, nervózní a nebyl si tak úplně jistý, co dělat. Jmenoval se Josef ...