Subpage under development, new version coming soon!
Subject: [NT] MS - Česko vs. Švédsko
lifaen [del] to
All
Otázka pro fotbalové odborníky: Tak už máme za sebou čtyři a půl dílku téhle telenovely a kdo to přečetl celé, tak by mohl mít vcelku realisticky přesný odhad. Takže - kolik bylo v roce 1934 v České republice registrovaných fotbalistů?
Odpovědi dávejte sem do topicu, ať se můžete s ostatními hádat navzájem, zda to je málo nebo moc :-)).
Díl první
Díl druhý
Díl třetí
Díl čtvrtý
Počátky českého fotbalu 5 - Plánička a šutr
Československý fotbal neměl před sebou nejlepší roky, po prudkém vzestupu jím zmítal nejen boj mezi Slavií a Spartou, ale také otázka profesionalismu a amatérismu. Tu řešila i FIFA, ale ani na zasedání 1925 v Praze ani o rok pozdějí v Římě nic nevyřešila. A tak tedy může historii českého fotbalu osvěžit pár trochu zvláštních zpráv.
1) Slavia si pozvala k přátelskému dueluanglické Notts County, ale protože neměla hřiště v úplně nejlepším stavu, pojistila si zápas proti dešti. A světe div se, opravdu pršelo a to tak, že spadlo předepsané množství srážek, tedy utkání se odložilo na druhý den, Slavia dostala peníze z pojistky a druhý den i peníze ze vstupného.
2) Sparta porazila mistry světa z Uruguaye 1:0, na Letné to tehdy vidělo 30 tisíc diváků.
3) Sparta vyjela v roce 1926 na turné do Severní Ameriky, hrála v New Yorku, Chicagu nebo Clevelandu. Výsledky nejsou až tak důležité, něco výhra, něco prohra, spíš jde o finanční stránku: každý hráč Sparty si tím zájezdem vydělal asi 25 tisíc korun, klub získal 300 000 Kčs. Na dobu před rokem 1930 slušný :-)
4) 1926 za Slavii začíná nastupovat rychlý útočník se smyslem pro kombinační hru a vynikající střelou. Nějaký Antonín Puč...
I ten musel být hodně naštván, když Československo kvůli přetrvávajícím svazovým a klubovým neshodám odřeklo účast na prvním mistrovství světa, kterým byl tehdy pověřen poslední vítěz olympijských her - Uruguay. Ale nešlo tam jen o osobní problémy, taky ta cesta byla hodně drahá.
Mezistátní zápasy snad v tomto období příliš zmiňovat nebudu - klasické přáteláky se střídavými úspěchy a neúspěchy. Zajímavostí byl 'smiřovací zápas' Československa s Belgií za Olympijské hry v Antverpách (viz druhý díl). To vpravdě nebyl příliš zápas, spíš exhibice na opravdové usmíření.
Nicméně důležitou soutěží byl Středoevropský pohár. Nejdále se v něm dostala Slavia, která se v semifinále střetla v dvojutkání s Juventusem Turín. 6. července 1932 se hrálo v Praze, Slavia brzo vedla 3:0 a po přestávce kontrolovala hru. Třicet tisíc diváků bylo nadšeno výkonem pražského týmu, Italové to viděli jinak. V 85. minutě měli domácí kopat penaltu za ruku a to Italy rozlítilo natolik, že se obránce Cesarini rozběhl a skočil na rozhodčího. Vzápětí dostal pochopitelně červenou kartu, ale nechtěl odejít ze hřiště, takže byl zápas nadloujo přerušen.
Když se Slavia vrátila na hřiště, proměnila penaltu a k odvetě za dva dny jela do Turína s výhrou 4:0.
Už když slávisté nastupovali do vlaku, dostali varování od italského konzula v Praze, českého v Římě i funkcionářů Juventusu, že "Tifosi" jim to celé chtějí vrátit. Celý problém byl v tom, že italští novináři v Praze vylíčili první zápas jako obrovský zářez proti Juventusu, nepřátelské fanoušky a nepřejícího rozhodčího. Tedy když Slávisté vystupovali v Itálii z vlaku, čekaly na ně tisíce Italů s vajíčky a rajčaty a krom nich také stovky policistů.
Stejná atmosféra panovala i při zápase - první gól Juventusu dal Cesarini. ano, ten, který byl v Praze vyloučen a nesměl tudíž hrát v dalším zápase, ale přesto nastoupil. Krátce po přestávce vedl Juventusu už dva nula a vydatně mu k tomu pomáhali i diváci na zaplněném stadionu, kteří bombardovali hráče Slavie desítkami nejrůznějších předmětů. Tím nejhorším byl zřejmě docela velký kámen, který trefil brankáře Pláničku do hlavy. Plánička padl na zem, rozhodčí přerušil zápas a on i Slávie odešli do kabin.
Teprve až když pořadatelé lstivě vyhlásili, že se Slavia vzdává, protože nemá odvahu proti Juventusu dál hrát, dav se uklidnil a ze stadionu odešel.
Zápas už se nedohrával, či spíše ho dohrála FIFA, která Slavii i Juventus vyloučila ze soutěže. Takto tedy dopadla jedna z návštěv českého týmu v Itálii. A přitom ta nejslavnější měla teprve přijít ...
--- pokračování příště ---
Odpovědi dávejte sem do topicu, ať se můžete s ostatními hádat navzájem, zda to je málo nebo moc :-)).
Díl první
Díl druhý
Díl třetí
Díl čtvrtý
Počátky českého fotbalu 5 - Plánička a šutr
Československý fotbal neměl před sebou nejlepší roky, po prudkém vzestupu jím zmítal nejen boj mezi Slavií a Spartou, ale také otázka profesionalismu a amatérismu. Tu řešila i FIFA, ale ani na zasedání 1925 v Praze ani o rok pozdějí v Římě nic nevyřešila. A tak tedy může historii českého fotbalu osvěžit pár trochu zvláštních zpráv.
1) Slavia si pozvala k přátelskému dueluanglické Notts County, ale protože neměla hřiště v úplně nejlepším stavu, pojistila si zápas proti dešti. A světe div se, opravdu pršelo a to tak, že spadlo předepsané množství srážek, tedy utkání se odložilo na druhý den, Slavia dostala peníze z pojistky a druhý den i peníze ze vstupného.
2) Sparta porazila mistry světa z Uruguaye 1:0, na Letné to tehdy vidělo 30 tisíc diváků.
3) Sparta vyjela v roce 1926 na turné do Severní Ameriky, hrála v New Yorku, Chicagu nebo Clevelandu. Výsledky nejsou až tak důležité, něco výhra, něco prohra, spíš jde o finanční stránku: každý hráč Sparty si tím zájezdem vydělal asi 25 tisíc korun, klub získal 300 000 Kčs. Na dobu před rokem 1930 slušný :-)
4) 1926 za Slavii začíná nastupovat rychlý útočník se smyslem pro kombinační hru a vynikající střelou. Nějaký Antonín Puč...
I ten musel být hodně naštván, když Československo kvůli přetrvávajícím svazovým a klubovým neshodám odřeklo účast na prvním mistrovství světa, kterým byl tehdy pověřen poslední vítěz olympijských her - Uruguay. Ale nešlo tam jen o osobní problémy, taky ta cesta byla hodně drahá.
Mezistátní zápasy snad v tomto období příliš zmiňovat nebudu - klasické přáteláky se střídavými úspěchy a neúspěchy. Zajímavostí byl 'smiřovací zápas' Československa s Belgií za Olympijské hry v Antverpách (viz druhý díl). To vpravdě nebyl příliš zápas, spíš exhibice na opravdové usmíření.
Nicméně důležitou soutěží byl Středoevropský pohár. Nejdále se v něm dostala Slavia, která se v semifinále střetla v dvojutkání s Juventusem Turín. 6. července 1932 se hrálo v Praze, Slavia brzo vedla 3:0 a po přestávce kontrolovala hru. Třicet tisíc diváků bylo nadšeno výkonem pražského týmu, Italové to viděli jinak. V 85. minutě měli domácí kopat penaltu za ruku a to Italy rozlítilo natolik, že se obránce Cesarini rozběhl a skočil na rozhodčího. Vzápětí dostal pochopitelně červenou kartu, ale nechtěl odejít ze hřiště, takže byl zápas nadloujo přerušen.
Když se Slavia vrátila na hřiště, proměnila penaltu a k odvetě za dva dny jela do Turína s výhrou 4:0.
Už když slávisté nastupovali do vlaku, dostali varování od italského konzula v Praze, českého v Římě i funkcionářů Juventusu, že "Tifosi" jim to celé chtějí vrátit. Celý problém byl v tom, že italští novináři v Praze vylíčili první zápas jako obrovský zářez proti Juventusu, nepřátelské fanoušky a nepřejícího rozhodčího. Tedy když Slávisté vystupovali v Itálii z vlaku, čekaly na ně tisíce Italů s vajíčky a rajčaty a krom nich také stovky policistů.
Stejná atmosféra panovala i při zápase - první gól Juventusu dal Cesarini. ano, ten, který byl v Praze vyloučen a nesměl tudíž hrát v dalším zápase, ale přesto nastoupil. Krátce po přestávce vedl Juventusu už dva nula a vydatně mu k tomu pomáhali i diváci na zaplněném stadionu, kteří bombardovali hráče Slavie desítkami nejrůznějších předmětů. Tím nejhorším byl zřejmě docela velký kámen, který trefil brankáře Pláničku do hlavy. Plánička padl na zem, rozhodčí přerušil zápas a on i Slávie odešli do kabin.
Teprve až když pořadatelé lstivě vyhlásili, že se Slavia vzdává, protože nemá odvahu proti Juventusu dál hrát, dav se uklidnil a ze stadionu odešel.
Zápas už se nedohrával, či spíše ho dohrála FIFA, která Slavii i Juventus vyloučila ze soutěže. Takto tedy dopadla jedna z návštěv českého týmu v Itálii. A přitom ta nejslavnější měla teprve přijít ...
--- pokračování příště ---
Jsem rád, že se to snažíš rozdmýchat :D
Hele trochu realisticky, jo? :D
Hele trochu realisticky, jo? :D
no ty koni :D
takže to bude těžká tipovačka :) obyvatel jsme tehdy měli zhruba stejně, teď můžeme mít registrovaných tak půl miliónu lidí, takže tehdy řekněme že to mohlo být 150.000?
takže to bude těžká tipovačka :) obyvatel jsme tehdy měli zhruba stejně, teď můžeme mít registrovaných tak půl miliónu lidí, takže tehdy řekněme že to mohlo být 150.000?
twe vy jste ten článek asi nečetli ne...?
typuju tak 7212 registrovaných... :-P
typuju tak 7212 registrovaných... :-P
Aniž bych chtěl cokoliv naznačovat - víte, že hádáte počet lidí ve sportu, který o 15 let dříve nehrál kvůli válce (tedy nebyl registrován) nikdo? Na Olympijské hry v Antverpách (díl druhý, myslím) pak odcestoval výběr téměř 20ti lidí, které národní kouč vybral z necelé stovky dostupných?
A pak nastal nárůst :-)
Nehádáte úplně marně, každý má samozřejmě jen jeden pokus, ale můžete se jednou opravit.
btw. forma našich klíčových hráčů je skvělá, ale teď už to je bohužel úplně nanic ...
A pak nastal nárůst :-)
Nehádáte úplně marně, každý má samozřejmě jen jeden pokus, ale můžete se jednou opravit.
btw. forma našich klíčových hráčů je skvělá, ale teď už to je bohužel úplně nanic ...
Nehádáte úplně marně, každý má samozřejmě jen jeden pokus, ale můžete se jednou opravit.
to jsou dva pokusy ne...? :-D
to jsou dva pokusy ne...? :-D
Ne - ať už se opravíte jakkoliv, budu počítat tu opravu :-)
31415
že by tolik....nechtejte abych pripsal na seste misto 9-ku...hihihi
že by tolik....nechtejte abych pripsal na seste misto 9-ku...hihihi
to je oříšek, odhaduji tak 45000. Ale řekl bych, že to může být docela maglajz, že spousta jich mohla hrát pod hlavičkou sokolské obce a tak. Netuším, jaká byla v té době úroveň sportovní legislativy.
Moje odpoved: 0 :P A myslim, ze jsem jeste bliz nez mikefull ;)
Hele, jednak, pane MODE - ty hádat nemůžeš, páč ty vidíš díly i otázky s předstihem měsíců :D
A za druhé - není v tom tebou očekávané slovíčkaření tak, aby vyšla nula :-))
Ale těší mě, jak hezky hádáte. Nebýt reverenda, tak tu jsou jen dva extrémy (pár tisíc a nad sto tisíc). Jedna ze skupin je blíž :-))
(edited)
A za druhé - není v tom tebou očekávané slovíčkaření tak, aby vyšla nula :-))
Ale těší mě, jak hezky hádáte. Nebýt reverenda, tak tu jsou jen dva extrémy (pár tisíc a nad sto tisíc). Jedna ze skupin je blíž :-))
(edited)