Subpage under development, new version coming soon!
Subject: »[NT] Česko U25 vs. Čína
lifaen [del] to
All
Otázka pro fotbalové odborníky: Poprvé v roce 1933, ale intenzivněji až v dalších letech před druhou světovou válkou, se do fotbalu přidala jedna divácky velmi užitečná věc. Jaká? Nápověda: Některý fotbalista se bez toho klidně obejde, někdo je schopný kvůli tomu i nehrát.
Odpovědi posílejte mailem, ať má snahu odpovídat co nejvíce z vás. Snad vás konec na MS přiliš neodradil.
****************************************************************************
Co se týče následného příběhu - tohle je trochu odbočka úplně mimo český fotbal. Jde o jeden zápas, který ovlivnil hodně věcí. Jak fotbal jako hru, tak také pohled na mistry světa, korupci ve fotbale a snahu "povzbudit hráče", dále ultras a fanoušky, způsoby fandění a koneckonců i propagandu a ukáže fotbal jako nástroj politické moci, jak zmanipulovat masu lidí.
Jestli vás to nezajímá - sestavu dodám asi v pátek. Pokud zajímá - vyhraďte si tak 10 minut času, je to trochu delší.
*********************************************************************************
Díl první
Díl druhý
Díl třetí
Díl čtvrtý
Díl pátý
Díl šestý
Počátky českého fotbalu 7- Pravý mistr světa
Navážu na otázku z minulého dílu a její řešení jménem Anglie. Elitní fotbalová země, místo, kde byl fotbal na nejvyšší úrovni by po roce 1934 najednou měla přijít o své výsostné postavení?! Druhého světového šampionátu v historii se zúčatnilo celkem 31 zemí po celém světě včetně třeba Kuby, Haiti nebo Izraele, takže bylo velmi uznávané a stejně tak na tom byl poté i vítěz, tedy Itálie.
Pokud si měla Anglie zachovat své prvenství a čest a úctu, musela nové mistry světa ve vzájemném zápase porazit. Zasazeno do politického kontextu - Itálie v roce 1934 těžko může odmítnout výzvu Anglie zahrát si o titul mistra světa (pochopitelně neoficiálně). Ten duel byl naplánován na středu 14. listopadu 1934, přesně 5 měsíců poté, co Italové porazili ve finále MS Československo, a v historických pramenech ho najdete jako Bitvu o Highbury (Battle of Highbury)
Zápas byl i vzhledem k té politické situaci velmi vážený, a proto se i Lidové noviny rozhodly do Londýna vyslat svého zpravodaje. Ten zachytil atmosféru nejlépe v článku z 12. listopadu - dva dny do zápasu:
Lidové noviny - 12. listopadu 1934 (zápas 14. listopadu - přesně 5 měsíců po finále MS)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Itálie v nesnázích
Hrst novinek a výmluv
Patnáct italských hráčů, kteří přijeli v pátek večer na Victoria Station ke středečnímu utkání s Anglií, přineslo s sebou lijavec, který již více než 24 hodin rozmáčí dosud suchá anglická hřiště. Match na Highbury 14. t. m. odpoledne bude mít tedy čistě anglické podnebí. Je to velká nevýhoda pro italské národní mužstvo.
Tisíce italských rodáků, kteří přišli na londýnské nádraží přivítat své mužstvo, bude bez pochyby značně zklamáno ve svých nadějích. Italští footbalisté navštívili v sobotu arsenálské stadion a ohmatali znalecky rozmoklý trávník. Míč v tomto terénu bude pro ně příliš těžký a jejich rushová rychlost tím pozbyde na své účinnosti.
Budou patrně přinuceni přijmout anglickou taktiku přesné a klidné hry. Není nám nesnadno předvídat, že to nebude k výhodě Italů. Representanti ze slunné Itálie to konečně postřehli sami a výmluvy i omluvy již dnes prší jedna za druhou. Za prvé, diktátor italské kopané a vůdce výpravy Vittorio Pozzo prohlásil, že jeho můžstvo není na match zdaleka připraveno. K poctivému tréninku by bylo prý zapotřebí nejméně dvou měsíců, aby Itálie byla fit. V listopadu je prý Anglie v plné footbalové sezoně, zatímco se v Itálii údobí teprve začíná.
Italové jsou tedy dvakrát v nevýhodě. Hrají mimo sezonu a v cizím prostředí v podnebí pro ně málo snesitelném. Netouží proto vysloveně po vítězství, spokojí se jen, podají-li ukázku dobrého sportu. Těmto omluvám a výmluvám se nyní připojují další s italské strany.
Mluvilo se o speciálním italském vlaku návštěvníků na Highbury. Italové žádali zvláštní výhody k upuštění od formalit na hranicích Velké Británie. Pasová kontrola měla být pro Italy omezena. Ministerstvo vnitro nepřivolilo k žádným výhodám. V poslední chvíli pak bylo oznámeno, že itaští fanoušci nepřijedou ve zvláštním vlaku. snad proto, že jich není dostatečný počet. (*)
Hospodářský efekt zápasu na Highbury nebude přesahovat meze jiných, například ligových utkání na Arsenalu. Anglický team zorganisoval pokladník anglické footbal association Harry J. Husband, který prohlásil, že mužstvo s pěti arsenálskými hráči je dosti dobré, aby porazilo Itálii.
Husband připravil pro Anglii tajný plán k vítězství England XI. Plán byl hráčům sdělen 5. t.m. a 13. t.m. Předvečer zápasu jim bude místo tréninku ještě jednou vysvětlen na tichém osamělém hřišti Walthemcross v Endfieldu. K podobnému opatření sahá asociace po prvé, když doposavad šel anglický team do mezinárodních matchů bez přípravy a instrukcí.
S důrazem se uvádívá, že letos má Anglie opravdu silnou sestavu. Měli bychom tomu slovu rozumět tak, že si tentokrát dala asociace záležet na tom, aby sestavila silný team.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
* nepovím vám jak, ale italských fanoušků nakonec nepřijelo ani trochu málo - bylo jich údajně 20 000.
Motivace Anglie byla jednoznačná, o tu italskou se postaral Benito Mussolini. Nejenže to byl velmi pravděpodobně on, kdo nějakým mně neznámým způsobem pověřil tisíce Italů, aby jely do Londýna, ale ještě také potřeboval udělat na svět další dojem.
Ve finále MS mu to vyšlo - pozval si švédského rozhodčího Eklinda do lóže, potřsli si rukou, a Švéd mu to poté v Římě zařídil. Duel na domovském stánku Arsenalu pískal sice také Švéd, ale nikoliv Eklind, a tady navíc neměl Mussolini takové páky.
Jediná jeho snaha tak směřovala k hráčům - v případě výhry slíbil každému 150 liber a k tomu novou Alfu Romeo, což bylo obrovské jmění. Oba týmy tak na svého soupeře koukaly jako na kořist a podle toho i utkání vypadalo.
Zápas Anglie - Itálie
Vědělo se, že oba celky jsou velmi vyrovnané, vždyť jejich poslední vzájemné utkání skončilo 1:1. Ale teď nejenže nastoupilo to nejlepší na obou stranách, ale ještě měl zápas náboj.
Popravdě těžko říci, kterého z Angličanů byste mohli alespoň trochu znát. V sestavě bylo 7 hráčů z domovského Arsenalu a to částečně i proto, že se hrálo právě na Highbury. Na druhou stranu - tolik hráčů z jednoho týmu už anglickém dresu nikdy znovu nenastoupilo a už asi ani nenastoupí.
V italském týmu budete zřejmě znát středního záložníka Luise Montiho a také středního útočníka - údajně nejlepšího italského fotbalistu všech dob Giuseppa Meazzu. (Otázka č. 2 - Který tým v současnosti hraje na Stadionu Giuseppa Meazzy?)
Sestavy:
Anglie
Moss - Male, Hapgood - Britton, Barker, Copping - Matthews, Bowden, Drake, Bastin, Brook
Italie
Ceresoli - Monzeglio, Allemandi - Ferraris, Monti, Bertolini - Guaita, Serantoni, Meazza, Ferrari, Orsi
A zápas začal .......
Hned v první minutě píská rozhodčí penaltu pro Anglii - Brook nedává. Druhá minuta - střední záložník Italů Monti si v tvrdém souboji zlomil nohu. Musí odstoupit a Italy čeká zbylých 88 v deseti, protože se nesmí střídat. Následující minuty jsou pro ně ale strašlivé - ve 3., 10. a 12. minutě dostávají gól a o poločase prohrává Itálie 0:3. Co je ale horší - od utkání se dalo očekávat střetnutí dvou rozdílných stylů, místo toho se ale duel stává gladiátorským bojem.
Fanoušci Italů jsou vzteky bez sebe, řvou a sborově křičí chorály a hesla - něco, co je pro anglické fanoušky nevídané a na fotbale nepřípustné. Prohrávající italské hráč to burcuje, přidávají na tvrdosti. Anglický obránce Hapgood dohrává se zlomeným nosem, střelec dvou gólů Brook má zlomenou ruku, další dva hráči nemohou došlápnout. A Meazza dvěma góly snižuje.
Mlha nad odpoledním Highbury nestíhá zakrývat jedno z nejbrutálnějších fotbalových utkání historie. Italové se snaží vyrovnat, ale nestíhají. Anglie vítězí nad Itálií 3:2. Z padesáti šesti tisíc fanoušků většina zuří, jedni kvůli výsledku, druzí kvůli surové hře.
Toho si všiml i reportér Lidových novin - článek ze soboty, tedy psal to s klidnou hlavou dva dny po zápase.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Po zápase Anglie - Itálie
Angličané poznali, jak se rozumí "footbalu" dnes na evropských hřištích a jaký propastný rozdíl je mezi sportsmanským pojetím anglickým a kontinentu - tak lze shrnout asi dojmy. Tyto dojmy vyjádřil jeden z čelných hráčů britských, který dotázán o hře Italů řekl: "To nebyla footbalová hra; to byla bitva." Zatímco v Evropě se píše téměř nadšeně o skvělé hře Italů a pouzují se jejich přednosti hlavně co do elánu a líbivosti proti chladné hře Angličanů, píší Angličané hlavně o způsobu a o fairnes hry.
Morning Post píše, že v londýnském zápase nemohla se hra naprosto rozvinout, neboť vlastně stále zvučela soudcova píšťalka. List píše, že je škoda, že nezvučela ještě víc, protože se nehrál footbal, ale jakési vzájemné napadání. Monti sice již v páté minutě opustil hřiště, ale z angličanů dostal Drake ránu pěstí do obličeje, což soudce neviděl, Hapgood má zlomenou nosní kost a Copping a Brux ještě dodnes stěží chodí.
Z Italů pokládá za nejlepšího brankáře Coresolliho, který chytil i penalty, a Meazzu.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ještě dříve vyvodila z utkání důsledky Anglická fotbalová asociace. Prohlásila, že 20 000 hysterických Italů předvedlo naprosto nesportovní chování. A proto se Anglie zařekla, že už nikdy nebude hrát s mužstvem z pevniny, což jim kvůli druhé světové válce vydrželo skoro 15 let.
A Mussolini? Ten prohlásil italské reprezentanty morálními vítězi a pomohl si tímto duelem v propagandě. Italský tým získal přezdívku "Lvi z Highbury", o kterou se zasloužil tím, jak přestože prohrával o deseti hráčích 0:3, zkoušel v závěru zápasu vyrovnat.
Oba týmy tak z nejsurovějšího mezistátního zápasu všech dob získaly to, co chtěly. Itálie měla čest a slávu, Anglie vítězství.
*********** pokračování příště *******************
PS.: Chápu, že to je asi trochu velký flák, ale tak nějak mě to chytlo, tak jsem to napsal trochu delší. Máte-li otázky, připomínky, opravy, tak samozřejmě sem s nimi, mohl jsem někde udělat chybu nebo i chyby ...
Odpovědi posílejte mailem, ať má snahu odpovídat co nejvíce z vás. Snad vás konec na MS přiliš neodradil.
****************************************************************************
Co se týče následného příběhu - tohle je trochu odbočka úplně mimo český fotbal. Jde o jeden zápas, který ovlivnil hodně věcí. Jak fotbal jako hru, tak také pohled na mistry světa, korupci ve fotbale a snahu "povzbudit hráče", dále ultras a fanoušky, způsoby fandění a koneckonců i propagandu a ukáže fotbal jako nástroj politické moci, jak zmanipulovat masu lidí.
Jestli vás to nezajímá - sestavu dodám asi v pátek. Pokud zajímá - vyhraďte si tak 10 minut času, je to trochu delší.
*********************************************************************************
Díl první
Díl druhý
Díl třetí
Díl čtvrtý
Díl pátý
Díl šestý
Počátky českého fotbalu 7- Pravý mistr světa
Navážu na otázku z minulého dílu a její řešení jménem Anglie. Elitní fotbalová země, místo, kde byl fotbal na nejvyšší úrovni by po roce 1934 najednou měla přijít o své výsostné postavení?! Druhého světového šampionátu v historii se zúčatnilo celkem 31 zemí po celém světě včetně třeba Kuby, Haiti nebo Izraele, takže bylo velmi uznávané a stejně tak na tom byl poté i vítěz, tedy Itálie.
Pokud si měla Anglie zachovat své prvenství a čest a úctu, musela nové mistry světa ve vzájemném zápase porazit. Zasazeno do politického kontextu - Itálie v roce 1934 těžko může odmítnout výzvu Anglie zahrát si o titul mistra světa (pochopitelně neoficiálně). Ten duel byl naplánován na středu 14. listopadu 1934, přesně 5 měsíců poté, co Italové porazili ve finále MS Československo, a v historických pramenech ho najdete jako Bitvu o Highbury (Battle of Highbury)
Zápas byl i vzhledem k té politické situaci velmi vážený, a proto se i Lidové noviny rozhodly do Londýna vyslat svého zpravodaje. Ten zachytil atmosféru nejlépe v článku z 12. listopadu - dva dny do zápasu:
Lidové noviny - 12. listopadu 1934 (zápas 14. listopadu - přesně 5 měsíců po finále MS)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Itálie v nesnázích
Hrst novinek a výmluv
Patnáct italských hráčů, kteří přijeli v pátek večer na Victoria Station ke středečnímu utkání s Anglií, přineslo s sebou lijavec, který již více než 24 hodin rozmáčí dosud suchá anglická hřiště. Match na Highbury 14. t. m. odpoledne bude mít tedy čistě anglické podnebí. Je to velká nevýhoda pro italské národní mužstvo.
Tisíce italských rodáků, kteří přišli na londýnské nádraží přivítat své mužstvo, bude bez pochyby značně zklamáno ve svých nadějích. Italští footbalisté navštívili v sobotu arsenálské stadion a ohmatali znalecky rozmoklý trávník. Míč v tomto terénu bude pro ně příliš těžký a jejich rushová rychlost tím pozbyde na své účinnosti.
Budou patrně přinuceni přijmout anglickou taktiku přesné a klidné hry. Není nám nesnadno předvídat, že to nebude k výhodě Italů. Representanti ze slunné Itálie to konečně postřehli sami a výmluvy i omluvy již dnes prší jedna za druhou. Za prvé, diktátor italské kopané a vůdce výpravy Vittorio Pozzo prohlásil, že jeho můžstvo není na match zdaleka připraveno. K poctivému tréninku by bylo prý zapotřebí nejméně dvou měsíců, aby Itálie byla fit. V listopadu je prý Anglie v plné footbalové sezoně, zatímco se v Itálii údobí teprve začíná.
Italové jsou tedy dvakrát v nevýhodě. Hrají mimo sezonu a v cizím prostředí v podnebí pro ně málo snesitelném. Netouží proto vysloveně po vítězství, spokojí se jen, podají-li ukázku dobrého sportu. Těmto omluvám a výmluvám se nyní připojují další s italské strany.
Mluvilo se o speciálním italském vlaku návštěvníků na Highbury. Italové žádali zvláštní výhody k upuštění od formalit na hranicích Velké Británie. Pasová kontrola měla být pro Italy omezena. Ministerstvo vnitro nepřivolilo k žádným výhodám. V poslední chvíli pak bylo oznámeno, že itaští fanoušci nepřijedou ve zvláštním vlaku. snad proto, že jich není dostatečný počet. (*)
Hospodářský efekt zápasu na Highbury nebude přesahovat meze jiných, například ligových utkání na Arsenalu. Anglický team zorganisoval pokladník anglické footbal association Harry J. Husband, který prohlásil, že mužstvo s pěti arsenálskými hráči je dosti dobré, aby porazilo Itálii.
Husband připravil pro Anglii tajný plán k vítězství England XI. Plán byl hráčům sdělen 5. t.m. a 13. t.m. Předvečer zápasu jim bude místo tréninku ještě jednou vysvětlen na tichém osamělém hřišti Walthemcross v Endfieldu. K podobnému opatření sahá asociace po prvé, když doposavad šel anglický team do mezinárodních matchů bez přípravy a instrukcí.
S důrazem se uvádívá, že letos má Anglie opravdu silnou sestavu. Měli bychom tomu slovu rozumět tak, že si tentokrát dala asociace záležet na tom, aby sestavila silný team.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
* nepovím vám jak, ale italských fanoušků nakonec nepřijelo ani trochu málo - bylo jich údajně 20 000.
Motivace Anglie byla jednoznačná, o tu italskou se postaral Benito Mussolini. Nejenže to byl velmi pravděpodobně on, kdo nějakým mně neznámým způsobem pověřil tisíce Italů, aby jely do Londýna, ale ještě také potřeboval udělat na svět další dojem.
Ve finále MS mu to vyšlo - pozval si švédského rozhodčího Eklinda do lóže, potřsli si rukou, a Švéd mu to poté v Římě zařídil. Duel na domovském stánku Arsenalu pískal sice také Švéd, ale nikoliv Eklind, a tady navíc neměl Mussolini takové páky.
Jediná jeho snaha tak směřovala k hráčům - v případě výhry slíbil každému 150 liber a k tomu novou Alfu Romeo, což bylo obrovské jmění. Oba týmy tak na svého soupeře koukaly jako na kořist a podle toho i utkání vypadalo.
Zápas Anglie - Itálie
Vědělo se, že oba celky jsou velmi vyrovnané, vždyť jejich poslední vzájemné utkání skončilo 1:1. Ale teď nejenže nastoupilo to nejlepší na obou stranách, ale ještě měl zápas náboj.
Popravdě těžko říci, kterého z Angličanů byste mohli alespoň trochu znát. V sestavě bylo 7 hráčů z domovského Arsenalu a to částečně i proto, že se hrálo právě na Highbury. Na druhou stranu - tolik hráčů z jednoho týmu už anglickém dresu nikdy znovu nenastoupilo a už asi ani nenastoupí.
V italském týmu budete zřejmě znát středního záložníka Luise Montiho a také středního útočníka - údajně nejlepšího italského fotbalistu všech dob Giuseppa Meazzu. (Otázka č. 2 - Který tým v současnosti hraje na Stadionu Giuseppa Meazzy?)
Sestavy:
Anglie
Moss - Male, Hapgood - Britton, Barker, Copping - Matthews, Bowden, Drake, Bastin, Brook
Italie
Ceresoli - Monzeglio, Allemandi - Ferraris, Monti, Bertolini - Guaita, Serantoni, Meazza, Ferrari, Orsi
A zápas začal .......
Hned v první minutě píská rozhodčí penaltu pro Anglii - Brook nedává. Druhá minuta - střední záložník Italů Monti si v tvrdém souboji zlomil nohu. Musí odstoupit a Italy čeká zbylých 88 v deseti, protože se nesmí střídat. Následující minuty jsou pro ně ale strašlivé - ve 3., 10. a 12. minutě dostávají gól a o poločase prohrává Itálie 0:3. Co je ale horší - od utkání se dalo očekávat střetnutí dvou rozdílných stylů, místo toho se ale duel stává gladiátorským bojem.
Fanoušci Italů jsou vzteky bez sebe, řvou a sborově křičí chorály a hesla - něco, co je pro anglické fanoušky nevídané a na fotbale nepřípustné. Prohrávající italské hráč to burcuje, přidávají na tvrdosti. Anglický obránce Hapgood dohrává se zlomeným nosem, střelec dvou gólů Brook má zlomenou ruku, další dva hráči nemohou došlápnout. A Meazza dvěma góly snižuje.
Mlha nad odpoledním Highbury nestíhá zakrývat jedno z nejbrutálnějších fotbalových utkání historie. Italové se snaží vyrovnat, ale nestíhají. Anglie vítězí nad Itálií 3:2. Z padesáti šesti tisíc fanoušků většina zuří, jedni kvůli výsledku, druzí kvůli surové hře.
Toho si všiml i reportér Lidových novin - článek ze soboty, tedy psal to s klidnou hlavou dva dny po zápase.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Po zápase Anglie - Itálie
Angličané poznali, jak se rozumí "footbalu" dnes na evropských hřištích a jaký propastný rozdíl je mezi sportsmanským pojetím anglickým a kontinentu - tak lze shrnout asi dojmy. Tyto dojmy vyjádřil jeden z čelných hráčů britských, který dotázán o hře Italů řekl: "To nebyla footbalová hra; to byla bitva." Zatímco v Evropě se píše téměř nadšeně o skvělé hře Italů a pouzují se jejich přednosti hlavně co do elánu a líbivosti proti chladné hře Angličanů, píší Angličané hlavně o způsobu a o fairnes hry.
Morning Post píše, že v londýnském zápase nemohla se hra naprosto rozvinout, neboť vlastně stále zvučela soudcova píšťalka. List píše, že je škoda, že nezvučela ještě víc, protože se nehrál footbal, ale jakési vzájemné napadání. Monti sice již v páté minutě opustil hřiště, ale z angličanů dostal Drake ránu pěstí do obličeje, což soudce neviděl, Hapgood má zlomenou nosní kost a Copping a Brux ještě dodnes stěží chodí.
Z Italů pokládá za nejlepšího brankáře Coresolliho, který chytil i penalty, a Meazzu.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ještě dříve vyvodila z utkání důsledky Anglická fotbalová asociace. Prohlásila, že 20 000 hysterických Italů předvedlo naprosto nesportovní chování. A proto se Anglie zařekla, že už nikdy nebude hrát s mužstvem z pevniny, což jim kvůli druhé světové válce vydrželo skoro 15 let.
A Mussolini? Ten prohlásil italské reprezentanty morálními vítězi a pomohl si tímto duelem v propagandě. Italský tým získal přezdívku "Lvi z Highbury", o kterou se zasloužil tím, jak přestože prohrával o deseti hráčích 0:3, zkoušel v závěru zápasu vyrovnat.
Oba týmy tak z nejsurovějšího mezistátního zápasu všech dob získaly to, co chtěly. Itálie měla čest a slávu, Anglie vítězství.
*********** pokračování příště *******************
PS.: Chápu, že to je asi trochu velký flák, ale tak nějak mě to chytlo, tak jsem to napsal trochu delší. Máte-li otázky, připomínky, opravy, tak samozřejmě sem s nimi, mohl jsem někde udělat chybu nebo i chyby ...
Mám radost, že už druhou otázku jsem dokázal zodpovědět bez toho, aniž bych se vzdálil od PC nebo utekl ze Sokkeru :D
V sestavě bylo 7 hráčů z domovského Arsenalu a to částečně i proto, že se hrálo právě na Highbury. Na druhou stranu - tolik hráčů z jednoho týmu už anglickém dresu nikdy znovu nenastoupilo a už asi ani nenastoupí.
V dresu Anglie ne, ale v dresu jinýho nároďáku je toto zcela běžný, to je moje otázka - jakýho? :D
V dresu Anglie ne, ale v dresu jinýho nároďáku je toto zcela běžný, to je moje otázka - jakýho? :D
Na tohle jste asi čekali nejvíc :-))
Sestava:
1 Vladimír Hanke
2 Štěpán Chlebek
3 Břetislav Láma
4 Radoslav Stodola
5 Pravoslav Plešinger
6 Albert Polomský
7 Otakar Čtvrtlík
8 Adolf Burský
9 Rostislav Fabini
10 Rostislav Sýček
11 Marián Nevrkla
Náhradníci:
12 Evžen Hollinger
13 Emil Käffer
14 Bernard Špiláček
15 Evžen Dušánek
16 Šimon Tikal
Skillově to jsou všechno hráči, kteří se blíží dospělé NT a někteří se stanou už příští sezónu důležitými. Sice hrajeme U25, ale spoleháme na 24letého Burského, stejně starého Fabiniho a stejně tak Polomského atd. Ne že by U25 byla slabá, ale ti konkrétní hráči z U24 jsou famózní ...
Kopnou si i Špiláček na DMku, Dušánek na křídle a Tikal půjde do útoku.
Čína hraje furt to samé, budeme trochu vybíhat, šoupat to na křídlo, které bude posílat na hlavu centry atd - doufám :-)
Sestava:
1 Vladimír Hanke
2 Štěpán Chlebek
3 Břetislav Láma
4 Radoslav Stodola
5 Pravoslav Plešinger
6 Albert Polomský
7 Otakar Čtvrtlík
8 Adolf Burský
9 Rostislav Fabini
10 Rostislav Sýček
11 Marián Nevrkla
Náhradníci:
12 Evžen Hollinger
13 Emil Käffer
14 Bernard Špiláček
15 Evžen Dušánek
16 Šimon Tikal
Skillově to jsou všechno hráči, kteří se blíží dospělé NT a někteří se stanou už příští sezónu důležitými. Sice hrajeme U25, ale spoleháme na 24letého Burského, stejně starého Fabiniho a stejně tak Polomského atd. Ne že by U25 byla slabá, ale ti konkrétní hráči z U24 jsou famózní ...
Kopnou si i Špiláček na DMku, Dušánek na křídle a Tikal půjde do útoku.
Čína hraje furt to samé, budeme trochu vybíhat, šoupat to na křídlo, které bude posílat na hlavu centry atd - doufám :-)
Nevim, ale až na číslo 7 (prostřední DEF), jsem všechny radši pojistil ... Ale tu sedmičku ne, nezbyly mi příkazy.
Vpravdě trochu lituju Burského, protože jestli neukáže svou extratřídu, tak ho ten čínskej blázen na jeho straně semele. Ale zrovna tam ho potřebujeme a může vcelku jednoduše posílat příhry útočníkům do běhu. Trochu se bojím, přiletí zranění, rudá a celá režie je v prd*li, jestli mi Milane rozumíš.
A u těchto hráčů by mě zranění teda hodně mrzelo :-(
Vpravdě trochu lituju Burského, protože jestli neukáže svou extratřídu, tak ho ten čínskej blázen na jeho straně semele. Ale zrovna tam ho potřebujeme a může vcelku jednoduše posílat příhry útočníkům do běhu. Trochu se bojím, přiletí zranění, rudá a celá režie je v prd*li, jestli mi Milane rozumíš.
A u těchto hráčů by mě zranění teda hodně mrzelo :-(
Tak zítra se konečně splní to, po čem dlouho volám. A sice že se vzbudim, zapnu komp, kouknu na mač a konec ... žádný že u toho prosedím celé dopoledne a pak zbytek dne nadávám.
Ne, hrajeme zřejmě v 8:00.
A vůbec - menší anketa - v kolik by se vám nejvíce líbily začátky zápasů?
Ne, hrajeme zřejmě v 8:00.
A vůbec - menší anketa - v kolik by se vám nejvíce líbily začátky zápasů?
takhle budeš naddávat už od rána :))))
Ne, samozřejmě hodně štěstí...
Ne, samozřejmě hodně štěstí...
mně se líbí v jednu... mám to akorát k snídani...:-))
hele dotaz na tebe, když jsi tak znalej fotbalovej historik... kolik těch hráčů ze zápasu ENG-ITA je ještě na živu...? víš...? :-D
hele dotaz na tebe, když jsi tak znalej fotbalovej historik... kolik těch hráčů ze zápasu ENG-ITA je ještě na živu...? víš...? :-D
:D ... tak gl ... musíme to zvládnout zítra ... já se vzbudím ... kouknu na moje hochy .. pak na tvoje hochy :D ... snad nebudu nadávat ani u jednoho :D ... jinak mám je radši normálně večer .. třeba i 21:30 ... to jsou dobrý časy :)
Nj, to je ta druhá stránka věci :D Ale snad nebudu mít důvod, no ... zase když jde o důležitej zápas, tak na něj nerad čekám až do 18:00 třeba ...
Nevím, tipoval bych :-))
Jestli tušíš, tak povídej, rád se přiučím. Přeci jen tam hráli i fotbalisti narození v roce 1915, takže ještě může být některý z nich naživu. Vždyť čeští stíhači z druhé WW taky kiksli až nedávno, takže s trochou štěstí by někdo mohl být živý ...
Jestli tušíš, tak povídej, rád se přiučím. Přeci jen tam hráli i fotbalisti narození v roce 1915, takže ještě může být některý z nich naživu. Vždyť čeští stíhači z druhé WW taky kiksli až nedávno, takže s trochou štěstí by někdo mohl být živý ...