Subpage under development, new version coming soon!
Subject: »[PUB] Fun
Jeden starý muž hospodařil se svým synem na malém statku; měli jediného koně. Jednoho dne jim kůň utekl. „To je strašné,“ litovali ho sousedi. „Taková smůla!“ „Kdož ví, jestli je to smůla nebo štěstí,“ odpověděl sedlák.
Za týden se kůň vrátil z hor a přivedl s sebou do stáje pět divokých klisen. „To je ale štěstí,“ říkali sousedi. „Štěstí, smůla? Kdož ví?“ Odpověděl starý muž.
Druhý den se jeho syn pokoušel zkrotit jednu z klisen a zlomil si nohu. „To je hrozné, taková smůla!“ „Smůla? Štěstí?“
Do kraje přišli verbíři a odváděli mladé muže do války. Sedlákův syn se jim nehodil, a proto ho nechali doma. „Štěstí? Smůla?“
Za týden se kůň vrátil z hor a přivedl s sebou do stáje pět divokých klisen. „To je ale štěstí,“ říkali sousedi. „Štěstí, smůla? Kdož ví?“ Odpověděl starý muž.
Druhý den se jeho syn pokoušel zkrotit jednu z klisen a zlomil si nohu. „To je hrozné, taková smůla!“ „Smůla? Štěstí?“
Do kraje přišli verbíři a odváděli mladé muže do války. Sedlákův syn se jim nehodil, a proto ho nechali doma. „Štěstí? Smůla?“
Válka byla hodně snadná. Nikdo se ani nezranil. Každý voják však dostal tučný žold. Štěstí? Smůla? :P
vsem sebrali prachy a statkar aby dane zaplatil tak musel prodat svych pet klisen takze ani stesti ani smula protoze je to vsechno tak jak na zacatku :D
Tak jim ten kůň utek znova, ale přitáh pět teplejch hřebců. Smůla? Štěstí?
Smithovi se už dlouho pokoušeli o dítě, ale manželka stále nemohla otěhotnět. Rozhodli se využít náhradního otce. V den kdy měl náhradní otec přijet, pan Smith políbil svou ženu: "Jdu pryč. Ten muž by měl přijet brzy." O hodinu později šel kolem náhodou podomní fotograf miminek, doufajíc, že udělá obchod.
"Dobrý den, madam. Přišel jsem kvůli.."
"Oh, není potřeba nic vysvětlovat, očekávala jsem vás. Pojďte dál."
"Vážně? No dobře. Specializuji se ve své profesi na miminka..."
"Přesně v to jsme s manželem doufali. Odložte si a posaďte se...Tak, co takhle začít?"
"Nechte všechno na mě madam. Většinou zkoušíme dva ve vaně, jednoho na gauči, třeba i pár na posteli..Někdy je zábava zkusit i podlahu obývacího pokoje, můžete se opravdu odvázat."
"Podlaha? Vana? Žádný div že u mě a Harryho to nefungovalo."
"No, madam, žádný z mé profese nemůže zaručit, že to pokaždé bude mít skvělý výsledek. Ale pokud vyzkoušíme několik různých pozic, a zachytíme to z takových..šesti sedmi různých úhlů, budete určitě s výsledky spokojena."
"Ale, to je velmi hodně.."
"Madam, je to má práce.Mohl bych být vevnitř a venku během pěti minut, ale to by pak výsledky za nic nestály."
"Jestli jsem si to nemyslela" vzdychla paní Smithová.
Fotograf otevřel svůj kufřík a vyndal z něj album s fotkami miminek.
"Tohle bylo uděláno na vrcholu autobusu v centru Londýna."
"Ach můj bože!" zvolala paní Smithová, zakrývajíc si ústa kapesníkem.
"A tahleta dvojčata šla překvapivě dobře, když vezmete v úvahu, že jejich matka nebyla zrovna ochotna spolupracovat."
"Nebyla...ochotná?"
"Ano, nakonec jsem ji musel vzít do Hyde Parku, abych mohl odvést svou práci správně."
"Prosím?"
"Nakonec to trvalo asi kolem tří hodin. Matka pořád ječela a mávala rukama, těžko jsem se mohl soustředit. Až večer, když se začala blížit tma, a po mých pomůckách začaly skákat veverky, všechno jsem sbalil a odešel."
"Myslíte..jako že veverky běhaly po vašem...pracovním náčiní?"
"Přesně tak. Madam, pokud jste připravená, abychom mohli začít, rozložím si svou trojnožku.."
"Vaší co?"
"Mou trojnožku. Musím si na ní odkládat svůj Canon.."
"Kanon?" vyjekla paní Smithová s očima rozšířenýma děsem.
"Ano, je příliš velký a těžký, abych ho mohl držet dlouho dobu..Madam...Madam? Dobrý bože, ona omdlela
"Dobrý den, madam. Přišel jsem kvůli.."
"Oh, není potřeba nic vysvětlovat, očekávala jsem vás. Pojďte dál."
"Vážně? No dobře. Specializuji se ve své profesi na miminka..."
"Přesně v to jsme s manželem doufali. Odložte si a posaďte se...Tak, co takhle začít?"
"Nechte všechno na mě madam. Většinou zkoušíme dva ve vaně, jednoho na gauči, třeba i pár na posteli..Někdy je zábava zkusit i podlahu obývacího pokoje, můžete se opravdu odvázat."
"Podlaha? Vana? Žádný div že u mě a Harryho to nefungovalo."
"No, madam, žádný z mé profese nemůže zaručit, že to pokaždé bude mít skvělý výsledek. Ale pokud vyzkoušíme několik různých pozic, a zachytíme to z takových..šesti sedmi různých úhlů, budete určitě s výsledky spokojena."
"Ale, to je velmi hodně.."
"Madam, je to má práce.Mohl bych být vevnitř a venku během pěti minut, ale to by pak výsledky za nic nestály."
"Jestli jsem si to nemyslela" vzdychla paní Smithová.
Fotograf otevřel svůj kufřík a vyndal z něj album s fotkami miminek.
"Tohle bylo uděláno na vrcholu autobusu v centru Londýna."
"Ach můj bože!" zvolala paní Smithová, zakrývajíc si ústa kapesníkem.
"A tahleta dvojčata šla překvapivě dobře, když vezmete v úvahu, že jejich matka nebyla zrovna ochotna spolupracovat."
"Nebyla...ochotná?"
"Ano, nakonec jsem ji musel vzít do Hyde Parku, abych mohl odvést svou práci správně."
"Prosím?"
"Nakonec to trvalo asi kolem tří hodin. Matka pořád ječela a mávala rukama, těžko jsem se mohl soustředit. Až večer, když se začala blížit tma, a po mých pomůckách začaly skákat veverky, všechno jsem sbalil a odešel."
"Myslíte..jako že veverky běhaly po vašem...pracovním náčiní?"
"Přesně tak. Madam, pokud jste připravená, abychom mohli začít, rozložím si svou trojnožku.."
"Vaší co?"
"Mou trojnožku. Musím si na ní odkládat svůj Canon.."
"Kanon?" vyjekla paní Smithová s očima rozšířenýma děsem.
"Ano, je příliš velký a těžký, abych ho mohl držet dlouho dobu..Madam...Madam? Dobrý bože, ona omdlela
ODVAHA
ODVAHA 1.STUPEŇ
Ráno ve tři přijdeš domů ožralý. Tvoje žena stojí u dveří s koštětem a ty se jí zeptáš: "Zametáš, nebo ještě někam letíš?"
ODVAHA 2. stupeň:
Ráno ve tři přijdeš domů ožralý. Manželka leží v posteli a nespí.
Vezmeš si židli a sedneš si k ní. Na její otázku: "Co to má znamenat?"
odpovíš: "Chci sedět v první řadě, až ten cirkus začne."
ODVAHA 3. stupeň:
Ráno ve tři přijdeš domů ožralý. Smrdíš dámským parfémem a na košili máš
rtěnku. Plácneš manželku po zadku a řekneš:
"Tak a teď jsi na řadě ty!"
ODVAHA 4. stupně:
ve tři ráno dorazíš domů v náladě a objetí dvou slečen a manželce ve dveřích řekneš: "stará, nebuď svině, řekni že jsi ségra"
ODVAHA 1.STUPEŇ
Ráno ve tři přijdeš domů ožralý. Tvoje žena stojí u dveří s koštětem a ty se jí zeptáš: "Zametáš, nebo ještě někam letíš?"
ODVAHA 2. stupeň:
Ráno ve tři přijdeš domů ožralý. Manželka leží v posteli a nespí.
Vezmeš si židli a sedneš si k ní. Na její otázku: "Co to má znamenat?"
odpovíš: "Chci sedět v první řadě, až ten cirkus začne."
ODVAHA 3. stupeň:
Ráno ve tři přijdeš domů ožralý. Smrdíš dámským parfémem a na košili máš
rtěnku. Plácneš manželku po zadku a řekneš:
"Tak a teď jsi na řadě ty!"
ODVAHA 4. stupně:
ve tři ráno dorazíš domů v náladě a objetí dvou slečen a manželce ve dveřích řekneš: "stará, nebuď svině, řekni že jsi ségra"
"Je mi líto, pane, nedá se nic dělat, tu nohu vám musíme amputovat."
"Díky Bohu, já už jsem si myslel, že mi zakážete pít!"
"Díky Bohu, já už jsem si myslel, že mi zakážete pít!"
Dva čundráci jdou na tůru a míjejí holku,která spravuje píchlý kolo.
Jeden se nabídne,že jí pomůže.Za chvíli dojede svýho kamaráda na kole.
Tys jí šloh kolo?
Né.Ona sama.Dodělal jsem tu duši,ona si sundala kalhotky a prý, že si můžu vzít co chci. Tak jsem si vybral kolo.
Dobře jsi udělal.V těch kalhotkách bys vypadal jak buzerant.
Jeden se nabídne,že jí pomůže.Za chvíli dojede svýho kamaráda na kole.
Tys jí šloh kolo?
Né.Ona sama.Dodělal jsem tu duši,ona si sundala kalhotky a prý, že si můžu vzít co chci. Tak jsem si vybral kolo.
Dobře jsi udělal.V těch kalhotkách bys vypadal jak buzerant.