Subpage under development, new version coming soon!
Subject: »[SPAM] Iba spam 2
Majo77 [del] to
rys
Stala sa niekomu podobná vec?
Príkladová situácia - Takmer pred rokom si skladám pc, komponenty objednám z internetu. Nastanú menšie zmätky zo strany predajcu, pretože vytvorí zlú faktúru (pripočíta o 1 skriňu viac), následne zistím že z tej skrine nie je na sklade ani jedna, takže do toho predajca vytvorí objednávku samostatne ešte na túto skrinku. Následne sa teda vystavujú 2 dobropisy a faktúra navyše, proste zmätok. Po týždni a pol mi dojde správa že už je všetko v poriadku a mám si prísť zobrať komponenty. S predajcom kecáme, všetko chápe, zaplatím sumu vo výške v akej má byť a ako sám predajca povedal, ostatné veci si dá do poriadku.
A teraz to príde - po roku mi príde na mail oznam že mám v cene x € vystavený dobropis, tak ak chcem tak si ho môžem vybrať v hotovosti, prevodom na účet alebo tie peniaze môžem minúť na dalšie nákupy.
Ja som si na 110% istý, že mi predajca nič nedlhoval. :D je možné po vybratí tieto peniaze odomňa vymáhať predajcom (ktorý samozrejme musel pochybiť a ) naspäť? Má niekto podobnú skúsenosť?
Príkladová situácia - Takmer pred rokom si skladám pc, komponenty objednám z internetu. Nastanú menšie zmätky zo strany predajcu, pretože vytvorí zlú faktúru (pripočíta o 1 skriňu viac), následne zistím že z tej skrine nie je na sklade ani jedna, takže do toho predajca vytvorí objednávku samostatne ešte na túto skrinku. Následne sa teda vystavujú 2 dobropisy a faktúra navyše, proste zmätok. Po týždni a pol mi dojde správa že už je všetko v poriadku a mám si prísť zobrať komponenty. S predajcom kecáme, všetko chápe, zaplatím sumu vo výške v akej má byť a ako sám predajca povedal, ostatné veci si dá do poriadku.
A teraz to príde - po roku mi príde na mail oznam že mám v cene x € vystavený dobropis, tak ak chcem tak si ho môžem vybrať v hotovosti, prevodom na účet alebo tie peniaze môžem minúť na dalšie nákupy.
Ja som si na 110% istý, že mi predajca nič nedlhoval. :D je možné po vybratí tieto peniaze odomňa vymáhať predajcom (ktorý samozrejme musel pochybiť a ) naspäť? Má niekto podobnú skúsenosť?
Osobne si myslim ze ak je to velka firma a rok to tam stalo nikto.nebude uz spetne riesit par susnov ktore u nich minies alebo si vyzdvihnes v hotovosti osobne by som si nirco kupil a spetne vymahat nemozu je to ich chiba ze tam maju bordel a osobne by som sa stazoval preco to trvalo rok kym ti akoze vysiace peniaze dali az teraz a dostanes este prezent za ich neschopnost
Mne sa stalo "niečo" podobné. Kúpil som si cez net jednu vec a namiesto jednej som mal hneď dve (a pritom som platil len za tú jednu) :D Beriem to ako bonus k spokojnosti zákazníka
Jop nie je to mala firmicka takze sa to asi strati. Ale rozmazavat to radsej nebudem, zase sa nejedna o 10€ takze to necham zapadnut prachom :D Ako pise K.L. budem to brat ako darcek :D
Slo mi hlavne o to ci by to mohli spatne vymahat. Aby mi raz nezaklopal na dvere exekutor..
Slo mi hlavne o to ci by to mohli spatne vymahat. Aby mi raz nezaklopal na dvere exekutor..
Slo mi hlavne o to ci by to mohli spatne vymahat. Aby mi raz nezaklopal na dvere exekutor..
určite (pokiaľ je to možné) si žiadaj ten dobropis :) máš doklad o tom, máš.
určite (pokiaľ je to možné) si žiadaj ten dobropis :) máš doklad o tom, máš.
Prečo to Chelsea neklape a je z nej (aktuálne) priemerný tím? Nech sa páči, férový článok, s ktorým sa stotožňujem:
Chelsea vykročila za obhajobou titulu tím nejhorším možným způsobem. Po čtyřech odehraných kolech máme na svém kontě pouhé 4 body, na první Manchester City jich ztrácíme již 8 a navrch jsme doma teprve podruhé pod vedením Joseho Mourinha v lize prohráli.
Náš portugalský trenér vsadil na standardní sestavu – akorát vykartovaného Terryho nahradil v zadních řadách Zouma a zároveň zraněného Oscara na pozici podhrota Willian, a tak na pravém křídle nastoupila stejně jako proti WBA nová posila Pedro. Jinak šlo o totožnou sestavu, která nám v loňském roce přinesla zisk mistrovského titulu.
Už od prvních minut bylo jasné, že utkání bude poměrně složité – Crystal Palace totiž zvolilo defenzivní přístup, přičemž jej byli také schopni velmi dobře plnit. Svůj defenzivní blok měli postavený velmi hluboko, zvolili formaci 4–4–2, kdy se ovšem oba útočníci zatahovali až na vlastní polovinu a měli za úkol znepříjemňovat život našim středním záložníkům. Rozhodně to není tak, že by je bránili osobně, ale kdykoliv přebíral Matič či Fabregas míč, měli jsme možnost vidět, jak se jej jeden z hrotových hráčů okamžitě snaží dostat pod tlak a nenechat je tak kontrolovat ráz zápasu. Naši stopeři tak ve výsledku měli spoustu času na rozehrávku, kdy nebyli takřka vůbec atakovaní, jenže ani jeden z nich v tomto aspektu hry zrovna nevyniká, a tak mohl být Crystal Palace celkem v klidu.
Zbytek týmu pak bránil ve dvou čtyřčlenných řadách ve velmi úzkém bloku – volná místa jsme tak měli jen na stranách hřiště mezi pokutovým územím a postranní čárou, jenže ty jsme nedokázali vůbec využívat. V naší hře až na pár momentů, kdy Pedro zůstal u autové čáry, znatelně chyběla šířka – obvykle ji na pravé straně zajišťuje Ivanovič, jenže ten se letos totálně hledá ve hře dozadu, natož aby měl ještě nějaký příspěvek ve hře dopředu. Na levé straně se pohybuje obvykle Hazard trochu více od lajny, proto to nebývá takový problém, jenže od začátku tohoto ročníku svou hru z neznámého důvodu změnil a tlačí se daleko více doprostřed, což naší aktivitě škodí – Azpilicueta totiž hraje defenzivního beka, do ofenzivní třetiny se příliš vydávat nemá, a tak kraje hřiště často zejí prázdnotou.
Nutno uznat, že našemu soupeři také skvěle fungoval střed zálohy – nejen, že oba střední záložníci hráli velmi disciplinovanou roli a byli vždy na svých pozicích, zároveň se jim dařilo skvěle vypomáhat stoperské dvojici, jelikož velmi úspěšně vykrývali případné kolmé přihrávky na Diega Costu. Pokud si vzpomenete na jednu z prvních šancí na půdě West Bromwiche, přišla po poměrně jednoduché akci – z hloubky pole přišel pas do nohy na našeho útočníka, který si míč pokryl tělem, otočil se okolo stopera a zakončil těsně vedle. V sobotu něco takového ale nebylo možné, jelikož středopolaři hostí byli schopni sledovat pohyb našeho hrota a celkem jej tak odřízli ze hry – Costa byl proto nejvíce vidět ve chvíli, kdy se pustil do rotace s trojicí na ofenzivních postech, a tudíž se dostával při kombinacích až ke kraji hřiště.
Ofenzivní plán hostí pak byl poměrně jednoduchý, zároveň ale také značně účinný – jako naši slabinu si vytipovali Branislava Ivanoviče, kterého se snažili přečíslit dvojicí Zaha a Sako. Tahle strategie se jim vyplatila, jelikož naprostá drtivá většina nebezpečných akcí přišla po akcích právě z této strany – Cabayeho tutovka, první branka, druhá branka.
Z hlediska naší hry se mi líbila snad jen jedna pasáž mezi 15 – 30. minutou, kdy byla celkem radost sledovat naši ofenzivní čtveřici. Pokud totiž hrají v dobrém tempu a vytvoří si správnou intenzitu, je jen velmi těžké je pokrýt – k vidění je pak vzájemná rotace a kvalitní kombinace na malém prostoru. Ovšem stále si myslím, že jsme letos ve finální třetině málo agresivní, u vápna soupeře nevolíme riskantní řešení, což je špatně – ať už se jedná o finální průnikovou přihrávku či zakončení.
Naopak se mi vůbec nelíbila reakce na obdržený gól. Opravdoví šampióni se totiž poznají tak, že ve chvíli, kdy je to nejvíce potřeba, dokážou svůj výkon pozvednout a dostat jej na jiný level. Obdržená branka s vámi v utkání se slabším celkem nemůže zamávat, musí vás zdravě nabudit. A strach z případné prohry musí být tak velký, že uděláte zkrátka cokoliv, abyste ji odvrátili.
My jsme sice zareagovali takticky, nikoliv už však herně – Mourinho přešel na svůj tradiční plán B, který znamená poněkud hybridní 3–5–2. Okamžitě po obdržené brance tak na hřiště naskočil druhý útočník, který nahradil Williana, zároveň se na hřiště také podíval Kenedy, který hrál víceméně levého křídelního obránce místo Azpilicuety. A Loftus-Cheek pak nahradil Matiče – tohle byl dle mě přesně typ střídání, který ukázal, jak moc je Mourinho s výkony srbského reprezentanta nespokojený.
Naše hra se sice zrychlila, ale rozhodně nelze říct, že bychom našemu soupeři výrazně zatápěli. Právě naopak – Kenedy znamenal výrazné oživení, Loftus Cheek se rozhodně neztratil a Falcao dal fantastický gól jak z dob své největší slávy – jenže krom těchto střídajících hráčů jsem žádnou výraznou reakci nezaznamenal. Dokonce i onen gól přišel víceméně z ničeho – náš protivník své vedení bránil celkem s přehledem a měl i velkou šanci svůj náskok pojistit. Navrch onen vstřelený gól nakonec ani žádnou hodnotu neměl, jelikož jsme okamžitě znovu inkasovali.
Jose Mourinho byl po zápase netradičně kritický směrem ke svým svěřencům – obvykle bývá i po porážkách a složitých momentech ke svým hráčům loajální, tudíž jejich výkony tradičně nekomentuje a jakoukoliv kritiku si schovává do kabiny. Jeho reakce po sobotním utkání ovšem naznačuje, že pomalu ztrácí trpělivost.
Osobně se musím přiznat, že rozhodně nepatřím k radikálním fanouškům, kteří by hráče po jednom nepovedeném utkání ihned měnili. Akceptování určitých chyb a důvěra v jedince jsou podle mě nezbytné prvky ve fungujícím týmu. Uvedu příklady – minulý rok jsem často slyšel kritiku na Branislava Ivanoviče, jelikož z jeho strany padalo mnoho branek. Což byla pravda, ale na hru nelze pohlížet černobíle, poněvadž měl tento srbský bek zcela jiné základní postavení a pokyny než Azpilicueta. Byl to totiž on, kdo se měl vysouvat až mezi úroveň záložní a ofenzivní řady Chelsea, roztahovat hru a umožnit tak pravému křídlu, aby se stahovalo mezi linie. V momentech, kdy se následně ztratil míč, nebylo divu, že soupeři často atakovali právě místa na naší pravé straně, jelikož zde byl právě volný prostor. Zásadní otázka pak zněla – bude mít tato role dostatečný ofenzivní přínos, aby vykompenzovala defenzivní nedostatky? A po většinu loňské sezóny jej měla – zkrátka pokud chcete hrát ofenzivně, občas je třeba obětovat určitou část defenzivní stability. A tím netvrdím, že Ivanovič loni nezaznamenal defenzivní chyby, jen zkrátka ne každá branka, která přišla z jeho prostoru, znamenala jeho špatnou defenzivní činnost. Přestože tedy spousta fanoušků mluvila o tom, aby byl Branislav posazen na lavičku náhradníků, Mourinho o něčem takovém ani neuvažoval.
Co se projevení důvěry týče, můžeme zase vypíchnout loňskou situaci s Cahillem. Ten prožil strastiplný prosinec, kdy se mu nepovedlo několik utkání, ovšem Mourinho se jej přesto nerozhodl okamžitě posadit na lavičku – stalo se tak dočasně až poté, co Gary prožil hrozivý duel s Tottenhamem.
V souladu s tímto přístupem ale vidím čtyři hráče, kteří momentálně balancují na hraně ztráty této důvěry, což by pro ně mohlo znamenat dočasnou ztrátu místa v základní sestavě. Jejich výkony totiž zkrátka nejsou dostatečně dobré už po příliš dlouhou dobu (4 zápasy v kuse).
Prvním je bezesporu Branislav Ivanovič. Jestliže některé loňské problémy pramenily z toho, že měl tento srbský bek ofenzivnější pokyny, letos je situace zcela odlišná. Vůbec totiž není schopen kontrolovat svůj prostor, zároveň také vůbec nezvládá individuální duely (což je na pozici krajního obránce velmi důležitá věc)a v drtivé většině případů přes něj soupeř přejde a dokáže odcentrovat. Navrch jeho reakce jsou děsně pomalé – strašně dlouho mu trvá, než zaregistruje pohyb nového hráče, který vstoupil do jeho území, navíc v současnosti vyhodnocuje velmi špatně defenzivní situace – první branka Crystal Palace může být ideálním důkazem. Ve chvíli, kdy máte vedle sebe ofenzivního hráče, nemáte vůbec žádné právo na to, abyste obranný blok roztáhli a vydali se napadat hráče s míčem. Musíte počkat, až se vaši kolegové přesunou, aby mohli daného hráče kontrolovat ve chvíli, kdy se vydáte presovat míč. Jenže Ivanovič okamžitě vystoupil, čímž vytvořil ideální ulici, které hosté už dokázali využít.
Druhým hráčem musí být jeho kolega ze srbské reprezentace, Nemanja Matič. V loňské sezóně naprosto spolehlivý, dominantní, takřka bezchybný. V té letošní zatím naprosto katastrofální. Úvodní duel se Swansea ještě zvládl celkem obstojně, od té doby to jde ale velmi strmě dolů – v zápase s Manchesterem City jej společně s Fabregasem zcela zničil David Silva, na WBA prožil svůj nejhorší zápas v modrém dresu, kdy zavinil penaltu a chyboval u první i druhé branky, aby v posledním utkání byl dokonce střídán. Až příliš často ponechává prostor mezi obránci otevřený, což je zcela nezvyklé, poněvadž náš trenér obvykle hodně lpí na tom, aby se zde vždy alespoň jeden hráč pohyboval.
Třetím do party je Cesc Fabregas. Nebudu se zde zabývat jeho defenzivní nedisciplinovaností a nepříliš velkým přínosem – na to jsme si totiž všichni zvykli. Potíž je v tom, že i směrem dopředu má momentálně tento španělský reprezentant téměř nulový přínos. Míč jej neposlouchá, navrch s ním pracuje šíleně pomalu, ze soubojů odpadává a do toho ještě kazí přihrávky – však v sobotu zaznamenal pouhou 74% úspěšnost svých pasů. Celkově působí stejně jako Ivanovič velmi „unaveným“ dojmem (podobně jsem jej viděl zahrát snad jen v duelu se Southamptonem po 120 minutové tahanici s PSG) – respektive spíše se zdá, že se tito dva stále nejsou schopni vyrovnat s intenzitou zápasů v Premier League, což by znamenalo, že nejsou ideálně připraveni z předsezónní přípravy. Můžeme tedy pomalu mluvit o tom, že ona riskantní kratší příprava začíná vypadat jako obrovský průšvih.
A čtvrtým hráčem není nikdo jiný než Eden Hazard. Může to znít možná trochu přísně, ale jeho výkony začínají být dle mého neakceptovatelné. To měřítko je samozřejmě trochu jiné, než kdybychom hovořili o někom průměrném, ovšem to mi přijde přirozené. Každopádně – když jej tým v sobotu nejvíce potřeboval, což tedy bylo v momentě, kdy jsme prohrávali, Eden na place vůbec nebyl. Nedokázal na sebe vzít odpovědnost a udělat klíčovou věc, kterou by zvrátil zápas. Což je věc, kterou od svých hvězd prostě čekáte.
Navíc se mi zdá, že se Eden na hřišti pohybuje ve špatných místech. Až příliš často se tlačí doprostřed, do prostoru mezi liniemi. Zatímco dříve přebíral míče mnohem častěji i na periferii obranného bloku soupeře u postranní čáry (typické bylo, kdy Azpilicueta jen jednoduše posunul míč dopředu na Hazarda, který s ním pak rozjel svůj dribling), momentálně jej v těchto prostorech vidíme jen minimálně. Což o to, samotný fakt, že se tlačí doprostřed, pro mě není problémem. Důležité ale je, aby se tak stávalo ve správný moment – pak je to totiž pro defenzivní tým velmi těžce bránitelné. Jenže se mi zdá, že se do těchto míst Hazard stahuje už ve chvíli, kdy akci rozjíždíme na vlastní polovině – tedy příliš brzy. A co je horší, když zde balón nedostane, nepřesune se zpět ke kraji, aby pohyb doprostřed zkusil o něco později znovu – místo toho zůstane statický mezi liniemi, čímž mnoho potíží sokům nenadělá. V tomhle ohledu pozoruji zatím největší změnu v naší ofenzivní organizaci a vůbec si nemyslím, že by nám prospěla – spíše díky tomu jen kompletně ztrácíme šířku a pro soupeře je pak celkově lehčí nás bránit. Co se týče tedy tohoto aspektu hry, jednoznačně souhlasím s Gary Nevillem – v prostoru mezi liniemi nesmíte stát, musíte držet svou pozici a dostat se do něj ve správnou chvíli, jinak to totiž není nikterak zvlášť nebezpečné.
A abych Hazardův výkonnostní sešup nejlépe dokumentoval, vzpomeňme si na posledních 6 zápasů minulé sezóny, než jsme získali mistrovský titul – tedy duely se Stoke, QPR, MU, AFC, Leicesterem a Crystal Palace. Stačí si vybavit klíčové momenty – branka a asistence se Stoke, klíčová asistence s QPR, vítězný gól z Manchesterem United, získaná penalta a vítězný gól proti Crystal Palace. A teď – jaký moment tohoto belgického reprezentanta se vám vybaví z úvodních 4 kol tohoto ročníku?
Chelsea vykročila za obhajobou titulu tím nejhorším možným způsobem. Po čtyřech odehraných kolech máme na svém kontě pouhé 4 body, na první Manchester City jich ztrácíme již 8 a navrch jsme doma teprve podruhé pod vedením Joseho Mourinha v lize prohráli.
Náš portugalský trenér vsadil na standardní sestavu – akorát vykartovaného Terryho nahradil v zadních řadách Zouma a zároveň zraněného Oscara na pozici podhrota Willian, a tak na pravém křídle nastoupila stejně jako proti WBA nová posila Pedro. Jinak šlo o totožnou sestavu, která nám v loňském roce přinesla zisk mistrovského titulu.
Už od prvních minut bylo jasné, že utkání bude poměrně složité – Crystal Palace totiž zvolilo defenzivní přístup, přičemž jej byli také schopni velmi dobře plnit. Svůj defenzivní blok měli postavený velmi hluboko, zvolili formaci 4–4–2, kdy se ovšem oba útočníci zatahovali až na vlastní polovinu a měli za úkol znepříjemňovat život našim středním záložníkům. Rozhodně to není tak, že by je bránili osobně, ale kdykoliv přebíral Matič či Fabregas míč, měli jsme možnost vidět, jak se jej jeden z hrotových hráčů okamžitě snaží dostat pod tlak a nenechat je tak kontrolovat ráz zápasu. Naši stopeři tak ve výsledku měli spoustu času na rozehrávku, kdy nebyli takřka vůbec atakovaní, jenže ani jeden z nich v tomto aspektu hry zrovna nevyniká, a tak mohl být Crystal Palace celkem v klidu.
Zbytek týmu pak bránil ve dvou čtyřčlenných řadách ve velmi úzkém bloku – volná místa jsme tak měli jen na stranách hřiště mezi pokutovým územím a postranní čárou, jenže ty jsme nedokázali vůbec využívat. V naší hře až na pár momentů, kdy Pedro zůstal u autové čáry, znatelně chyběla šířka – obvykle ji na pravé straně zajišťuje Ivanovič, jenže ten se letos totálně hledá ve hře dozadu, natož aby měl ještě nějaký příspěvek ve hře dopředu. Na levé straně se pohybuje obvykle Hazard trochu více od lajny, proto to nebývá takový problém, jenže od začátku tohoto ročníku svou hru z neznámého důvodu změnil a tlačí se daleko více doprostřed, což naší aktivitě škodí – Azpilicueta totiž hraje defenzivního beka, do ofenzivní třetiny se příliš vydávat nemá, a tak kraje hřiště často zejí prázdnotou.
Nutno uznat, že našemu soupeři také skvěle fungoval střed zálohy – nejen, že oba střední záložníci hráli velmi disciplinovanou roli a byli vždy na svých pozicích, zároveň se jim dařilo skvěle vypomáhat stoperské dvojici, jelikož velmi úspěšně vykrývali případné kolmé přihrávky na Diega Costu. Pokud si vzpomenete na jednu z prvních šancí na půdě West Bromwiche, přišla po poměrně jednoduché akci – z hloubky pole přišel pas do nohy na našeho útočníka, který si míč pokryl tělem, otočil se okolo stopera a zakončil těsně vedle. V sobotu něco takového ale nebylo možné, jelikož středopolaři hostí byli schopni sledovat pohyb našeho hrota a celkem jej tak odřízli ze hry – Costa byl proto nejvíce vidět ve chvíli, kdy se pustil do rotace s trojicí na ofenzivních postech, a tudíž se dostával při kombinacích až ke kraji hřiště.
Ofenzivní plán hostí pak byl poměrně jednoduchý, zároveň ale také značně účinný – jako naši slabinu si vytipovali Branislava Ivanoviče, kterého se snažili přečíslit dvojicí Zaha a Sako. Tahle strategie se jim vyplatila, jelikož naprostá drtivá většina nebezpečných akcí přišla po akcích právě z této strany – Cabayeho tutovka, první branka, druhá branka.
Z hlediska naší hry se mi líbila snad jen jedna pasáž mezi 15 – 30. minutou, kdy byla celkem radost sledovat naši ofenzivní čtveřici. Pokud totiž hrají v dobrém tempu a vytvoří si správnou intenzitu, je jen velmi těžké je pokrýt – k vidění je pak vzájemná rotace a kvalitní kombinace na malém prostoru. Ovšem stále si myslím, že jsme letos ve finální třetině málo agresivní, u vápna soupeře nevolíme riskantní řešení, což je špatně – ať už se jedná o finální průnikovou přihrávku či zakončení.
Naopak se mi vůbec nelíbila reakce na obdržený gól. Opravdoví šampióni se totiž poznají tak, že ve chvíli, kdy je to nejvíce potřeba, dokážou svůj výkon pozvednout a dostat jej na jiný level. Obdržená branka s vámi v utkání se slabším celkem nemůže zamávat, musí vás zdravě nabudit. A strach z případné prohry musí být tak velký, že uděláte zkrátka cokoliv, abyste ji odvrátili.
My jsme sice zareagovali takticky, nikoliv už však herně – Mourinho přešel na svůj tradiční plán B, který znamená poněkud hybridní 3–5–2. Okamžitě po obdržené brance tak na hřiště naskočil druhý útočník, který nahradil Williana, zároveň se na hřiště také podíval Kenedy, který hrál víceméně levého křídelního obránce místo Azpilicuety. A Loftus-Cheek pak nahradil Matiče – tohle byl dle mě přesně typ střídání, který ukázal, jak moc je Mourinho s výkony srbského reprezentanta nespokojený.
Naše hra se sice zrychlila, ale rozhodně nelze říct, že bychom našemu soupeři výrazně zatápěli. Právě naopak – Kenedy znamenal výrazné oživení, Loftus Cheek se rozhodně neztratil a Falcao dal fantastický gól jak z dob své největší slávy – jenže krom těchto střídajících hráčů jsem žádnou výraznou reakci nezaznamenal. Dokonce i onen gól přišel víceméně z ničeho – náš protivník své vedení bránil celkem s přehledem a měl i velkou šanci svůj náskok pojistit. Navrch onen vstřelený gól nakonec ani žádnou hodnotu neměl, jelikož jsme okamžitě znovu inkasovali.
Jose Mourinho byl po zápase netradičně kritický směrem ke svým svěřencům – obvykle bývá i po porážkách a složitých momentech ke svým hráčům loajální, tudíž jejich výkony tradičně nekomentuje a jakoukoliv kritiku si schovává do kabiny. Jeho reakce po sobotním utkání ovšem naznačuje, že pomalu ztrácí trpělivost.
Osobně se musím přiznat, že rozhodně nepatřím k radikálním fanouškům, kteří by hráče po jednom nepovedeném utkání ihned měnili. Akceptování určitých chyb a důvěra v jedince jsou podle mě nezbytné prvky ve fungujícím týmu. Uvedu příklady – minulý rok jsem často slyšel kritiku na Branislava Ivanoviče, jelikož z jeho strany padalo mnoho branek. Což byla pravda, ale na hru nelze pohlížet černobíle, poněvadž měl tento srbský bek zcela jiné základní postavení a pokyny než Azpilicueta. Byl to totiž on, kdo se měl vysouvat až mezi úroveň záložní a ofenzivní řady Chelsea, roztahovat hru a umožnit tak pravému křídlu, aby se stahovalo mezi linie. V momentech, kdy se následně ztratil míč, nebylo divu, že soupeři často atakovali právě místa na naší pravé straně, jelikož zde byl právě volný prostor. Zásadní otázka pak zněla – bude mít tato role dostatečný ofenzivní přínos, aby vykompenzovala defenzivní nedostatky? A po většinu loňské sezóny jej měla – zkrátka pokud chcete hrát ofenzivně, občas je třeba obětovat určitou část defenzivní stability. A tím netvrdím, že Ivanovič loni nezaznamenal defenzivní chyby, jen zkrátka ne každá branka, která přišla z jeho prostoru, znamenala jeho špatnou defenzivní činnost. Přestože tedy spousta fanoušků mluvila o tom, aby byl Branislav posazen na lavičku náhradníků, Mourinho o něčem takovém ani neuvažoval.
Co se projevení důvěry týče, můžeme zase vypíchnout loňskou situaci s Cahillem. Ten prožil strastiplný prosinec, kdy se mu nepovedlo několik utkání, ovšem Mourinho se jej přesto nerozhodl okamžitě posadit na lavičku – stalo se tak dočasně až poté, co Gary prožil hrozivý duel s Tottenhamem.
V souladu s tímto přístupem ale vidím čtyři hráče, kteří momentálně balancují na hraně ztráty této důvěry, což by pro ně mohlo znamenat dočasnou ztrátu místa v základní sestavě. Jejich výkony totiž zkrátka nejsou dostatečně dobré už po příliš dlouhou dobu (4 zápasy v kuse).
Prvním je bezesporu Branislav Ivanovič. Jestliže některé loňské problémy pramenily z toho, že měl tento srbský bek ofenzivnější pokyny, letos je situace zcela odlišná. Vůbec totiž není schopen kontrolovat svůj prostor, zároveň také vůbec nezvládá individuální duely (což je na pozici krajního obránce velmi důležitá věc)a v drtivé většině případů přes něj soupeř přejde a dokáže odcentrovat. Navrch jeho reakce jsou děsně pomalé – strašně dlouho mu trvá, než zaregistruje pohyb nového hráče, který vstoupil do jeho území, navíc v současnosti vyhodnocuje velmi špatně defenzivní situace – první branka Crystal Palace může být ideálním důkazem. Ve chvíli, kdy máte vedle sebe ofenzivního hráče, nemáte vůbec žádné právo na to, abyste obranný blok roztáhli a vydali se napadat hráče s míčem. Musíte počkat, až se vaši kolegové přesunou, aby mohli daného hráče kontrolovat ve chvíli, kdy se vydáte presovat míč. Jenže Ivanovič okamžitě vystoupil, čímž vytvořil ideální ulici, které hosté už dokázali využít.
Druhým hráčem musí být jeho kolega ze srbské reprezentace, Nemanja Matič. V loňské sezóně naprosto spolehlivý, dominantní, takřka bezchybný. V té letošní zatím naprosto katastrofální. Úvodní duel se Swansea ještě zvládl celkem obstojně, od té doby to jde ale velmi strmě dolů – v zápase s Manchesterem City jej společně s Fabregasem zcela zničil David Silva, na WBA prožil svůj nejhorší zápas v modrém dresu, kdy zavinil penaltu a chyboval u první i druhé branky, aby v posledním utkání byl dokonce střídán. Až příliš často ponechává prostor mezi obránci otevřený, což je zcela nezvyklé, poněvadž náš trenér obvykle hodně lpí na tom, aby se zde vždy alespoň jeden hráč pohyboval.
Třetím do party je Cesc Fabregas. Nebudu se zde zabývat jeho defenzivní nedisciplinovaností a nepříliš velkým přínosem – na to jsme si totiž všichni zvykli. Potíž je v tom, že i směrem dopředu má momentálně tento španělský reprezentant téměř nulový přínos. Míč jej neposlouchá, navrch s ním pracuje šíleně pomalu, ze soubojů odpadává a do toho ještě kazí přihrávky – však v sobotu zaznamenal pouhou 74% úspěšnost svých pasů. Celkově působí stejně jako Ivanovič velmi „unaveným“ dojmem (podobně jsem jej viděl zahrát snad jen v duelu se Southamptonem po 120 minutové tahanici s PSG) – respektive spíše se zdá, že se tito dva stále nejsou schopni vyrovnat s intenzitou zápasů v Premier League, což by znamenalo, že nejsou ideálně připraveni z předsezónní přípravy. Můžeme tedy pomalu mluvit o tom, že ona riskantní kratší příprava začíná vypadat jako obrovský průšvih.
A čtvrtým hráčem není nikdo jiný než Eden Hazard. Může to znít možná trochu přísně, ale jeho výkony začínají být dle mého neakceptovatelné. To měřítko je samozřejmě trochu jiné, než kdybychom hovořili o někom průměrném, ovšem to mi přijde přirozené. Každopádně – když jej tým v sobotu nejvíce potřeboval, což tedy bylo v momentě, kdy jsme prohrávali, Eden na place vůbec nebyl. Nedokázal na sebe vzít odpovědnost a udělat klíčovou věc, kterou by zvrátil zápas. Což je věc, kterou od svých hvězd prostě čekáte.
Navíc se mi zdá, že se Eden na hřišti pohybuje ve špatných místech. Až příliš často se tlačí doprostřed, do prostoru mezi liniemi. Zatímco dříve přebíral míče mnohem častěji i na periferii obranného bloku soupeře u postranní čáry (typické bylo, kdy Azpilicueta jen jednoduše posunul míč dopředu na Hazarda, který s ním pak rozjel svůj dribling), momentálně jej v těchto prostorech vidíme jen minimálně. Což o to, samotný fakt, že se tlačí doprostřed, pro mě není problémem. Důležité ale je, aby se tak stávalo ve správný moment – pak je to totiž pro defenzivní tým velmi těžce bránitelné. Jenže se mi zdá, že se do těchto míst Hazard stahuje už ve chvíli, kdy akci rozjíždíme na vlastní polovině – tedy příliš brzy. A co je horší, když zde balón nedostane, nepřesune se zpět ke kraji, aby pohyb doprostřed zkusil o něco později znovu – místo toho zůstane statický mezi liniemi, čímž mnoho potíží sokům nenadělá. V tomhle ohledu pozoruji zatím největší změnu v naší ofenzivní organizaci a vůbec si nemyslím, že by nám prospěla – spíše díky tomu jen kompletně ztrácíme šířku a pro soupeře je pak celkově lehčí nás bránit. Co se týče tedy tohoto aspektu hry, jednoznačně souhlasím s Gary Nevillem – v prostoru mezi liniemi nesmíte stát, musíte držet svou pozici a dostat se do něj ve správnou chvíli, jinak to totiž není nikterak zvlášť nebezpečné.
A abych Hazardův výkonnostní sešup nejlépe dokumentoval, vzpomeňme si na posledních 6 zápasů minulé sezóny, než jsme získali mistrovský titul – tedy duely se Stoke, QPR, MU, AFC, Leicesterem a Crystal Palace. Stačí si vybavit klíčové momenty – branka a asistence se Stoke, klíčová asistence s QPR, vítězný gól z Manchesterem United, získaná penalta a vítězný gól proti Crystal Palace. A teď – jaký moment tohoto belgického reprezentanta se vám vybaví z úvodních 4 kol tohoto ročníku?
ty kokos...nemam rad chelsi a keby mam precitat tak dlhy clanok tak ma porazi :)
:D :D
práve preto by si si to mal prečítať, keď nie si ich fanúšik :D :D
práve preto by si si to mal prečítať, keď nie si ich fanúšik :D :D
Ja som to zacal citat ale po prvych styroch odstavcoch som to vzdal, az potom som scroloval dole a zistil, ze to je strasne dlhe :-D
Zaujímavý článok o veľkom počte hráčov na hosťovaní z jedného tímu, nech sa páči:
Skladovanie hráčov v iných timoch
Skladovanie hráčov v iných timoch
alebo skor nezijete ako tak pozeram :D skapaty pes ako vzdy :)