Subpage under development, new version coming soon!
Subject: »La Liga (spanielska liga)
Garayovi přeju aby co nejrychleji přestoupil jinam :-D
mozno by hraval keby tam neprisiel koeman co vysral s polkov kadru :)
Zní to téměř neuvěřitelně, ale fotbalový chrám Nou Camp v Barceloně stojí díky fotbalistovi s československými kořeny. Ladislao Kubala vyvolal takový zájem katalánského publika, že šedesátitisícový Les Corts už nestačil, a klub proto vybudoval nový megastánek.
Pro Barcu je Kubala nezapomenutelnou legendou. Právě on klub povznesl z bídy a utlačování panujícího na počátku 50. let minulého století, kdy ve Španělsku vládl diktátor Franco, obdivovatel konkurenčního Realu Madrid.
Kubala řídil hru, uchvacoval míčovým driblinkem, díky vyvinutým svalům měl sílu v soubojích a střílel důležité góly. Za Barcelonu jich bylo 243 v 329 zápasech. Ani po mnoha letech na to fanoušci nezapomněli - nedlouho před smrtí Kubala převzal cenu pro nejlepšího fotbalistu Barcelony všech dob. Sepětí s klubem vyjadřují i četné hlasy, podle nichž by stadion měl nést jeho jméno.
Kubala je světovou raritou, reprezentoval totiž tři země: Československo, Maďarsko a Španělsko. Jeho život by vydal na pozoruhodnou knížku, kde hlavní hrdina balancuje na hranici slávy i smrti. Narodil se v Budapešti. Otec byl z jedné poloviny Polák, ze druhé Slovák, matka zase napůl Maďarka a Slovenka. Odtud pramení jeho mezinárodní kořeny. "Já sám se nejvíc cítil Španělem, protože jsem tam strávil většinu života," říkal o sobě. Hned po válce se špinavý blonďák s nepoddajnými vlasy i povahou přestěhoval do Bratislavy s ovdovělou matkou.
V Československu si vzal pohledný mládenec dceru bývalého reprezentačního trenéra Ferdinanda Daučíka, ale než se ve čtyřiceti letech trochu usadil, vedl bohémský život. Hýřil penězi, chodil po večírcích, byl obletovanou celebritou. Někdy se čtyři dny neukázal doma...
Fotbal hrál za Slovan a brzy oblékl i dres československé reprezentace. O jeho začátcích kolují legendy. "Mladej, neboj, já dám dva góly a ty taky," uvítal ho prý kanonýr Josef Bican před jedním z jeho prvních zápasů v reprezentaci proti Polsku. Odhad měl naprosto přesný.
Zakrátko Kubalu povolali Maďaři zpátky domů. Musel na vojnu, což nesl nelibě. Zvolil útěk z komunistické říše. Psal se březen roku 1949 a on v přestrojení za sovětského vojáka ujížděl v náklaďáku s dalšími uprchlíky směr Vídeň. Pod celtou skrýval ženu a malé děcko. Kdyby je tenkrát na hranici chytili, Kubalův talent by zůstal udušen. Maďarští mocipáni přesto běsnili a trvali na doživotní diskvalifikaci.
Marné byly pokusy nejednoho klubu v čele s AC Turín, tehdejší jedničkou na italské scéně, o milost pro nadějného emigranta. Paradoxně mu to pomohlo k zachráně života. S Turínskými měl vyrazit na zápas v Lisabonu, jenže chybělo povolení, navíc ho zastavila těhotná manželka. "Neodjížděj, budu rodit," prosila. Při zpáteční cestě letadlo havarovalo a všichni zahynuli...
V těžké době Kubalu napadla spásná myšlenka. Z emigrantů, jichž bylo po Evropě víc, postavil mužstvo. Kočovali v autobuse s nápisem "Magic Bus". Dokonce porazili španělský národní tým, přičemž se Kubala předvedl pěkným gólem. To mu zajistilo budoucnost. Barcelonský prezident Josep Samitier si vymohl na FIFA zrušení trestu, Kubala přijal španělský pas a po dvou letech oficiálně stál na hřišti. Rychle se stal idolem. Jeho souboje s Di Stefanem z Realu Madrid byly v 50. letech absolutním vrcholem jak na hřišti, tak v zákulisí. Oni dva se tehdy přetahovali o pověst nejlepšího fotbalisty světa. Trofejí i slávy měl víc Di Stefano, ale v něčem na svého soka, pověstného bohémským životem a nevalnou životosprávou, přece jen nestačil. Třeba když Kubala dal v ligovém zápase rekordních sedm gólů Gijonu.
"Mohlo ho hlídat milión obránců, ale on stejně dokázal přihrát do volného prostoru, vzpomínal na něj spoluhráč ze španělského národního týmu Izidro Langara. V československé reprezentaci hrával například s fenomenálním Josefem Bicanem, který o něm později vyprávěl: Laco mě pozval do Barcelony, zařídil mi třeba audienci u krále Juna Carlose. Ale já mu povídám: 'Král tu bude ještě dlouho, chci si povídat s tebou'." O čtrnáct let starší Bican zemřel o pět měsíců dřív než Kubala.
Zatímco na Bicana se v Československu zapomínalo, protože komunistický režim výrazným sportovním hvězdám nepřál, Kubala se ve Španělsku zařadil do nejvyšších pater společenské smetánky. Jedenáct let trénoval národní tým, poté ho angažovaly například reprezentace Saúdské Arábie či Paraguaye. Se Španělskem dokonce v roce 1992 vyhrál olympiádu. V roce 1999 ho Barcelona představila jako nejvýraznější osobnost klubové historie. Vyhrál před argentinským kouzelníkem Diegem Marodnou a nizozemským bohem Johanem Cruyffem. "To je překvapení," žasl Kubala. "Jsem opravdu moc rád, že si mě příznivci Barcelony ještě dnes pamatují." Poslední roky trpěl nedostatkem vápníku v krvi. Tři měsíce ležel těžce nemocný v nemocnici, pak vydechl naposledy. Psal se 17. květen 2002.
"Jako by zemřel někdo z rodiny," smutnil Nicolau Casaus, čestný prezident Barcelony. Klubová vlajka byla spuštěna na půl žerdi. Mezinárodní fotbalová federace Kubalu o dva měsíce později odměnila in memoriam Řádem za zásluhy.
Byl prostě úžasný - a to, že se mu v Barceloně dostalo většího uznání než Cruyffovi či Maradonovi, kteří také oblékali červenomodrý dres, vypovídá o všem.
Legendární útočník Alfredo Di Stefano, soupeř z Realu Madrid, měl v očích slzy, Paco Gento se upřeně díval do nebe. Předchozího dne zemřel Ladislao Kubala, bylo mu 74 let. Stále je blízko svého milovaného klubu, rodina ho nechala pohřbít v Les Corts nedaleko Nou Campu.
Statistika L.Kubaly:
KLUBY: Ganz (1939-1945), Ferencvaros (1945), Slovan Bratislava (1946-1947),Vasas (1948), FC Barcelona (1951-1961), Espanyol Barcelona (1963-1964 jako hrající trenér ).
ÚSPĚCHY: 4x mistr Španělska (1952, 1953, 1959, 1960), 5x vítěz Španělského poháru (1951-1953, 1957, 1959), 2x Veletržního poháru (1958, 1960), nejlepší fotbalista v historii Barcelony a druhý nejlepší fotbalista Španělska 20. století podle IIFHS.
Pro Barcu je Kubala nezapomenutelnou legendou. Právě on klub povznesl z bídy a utlačování panujícího na počátku 50. let minulého století, kdy ve Španělsku vládl diktátor Franco, obdivovatel konkurenčního Realu Madrid.
Kubala řídil hru, uchvacoval míčovým driblinkem, díky vyvinutým svalům měl sílu v soubojích a střílel důležité góly. Za Barcelonu jich bylo 243 v 329 zápasech. Ani po mnoha letech na to fanoušci nezapomněli - nedlouho před smrtí Kubala převzal cenu pro nejlepšího fotbalistu Barcelony všech dob. Sepětí s klubem vyjadřují i četné hlasy, podle nichž by stadion měl nést jeho jméno.
Kubala je světovou raritou, reprezentoval totiž tři země: Československo, Maďarsko a Španělsko. Jeho život by vydal na pozoruhodnou knížku, kde hlavní hrdina balancuje na hranici slávy i smrti. Narodil se v Budapešti. Otec byl z jedné poloviny Polák, ze druhé Slovák, matka zase napůl Maďarka a Slovenka. Odtud pramení jeho mezinárodní kořeny. "Já sám se nejvíc cítil Španělem, protože jsem tam strávil většinu života," říkal o sobě. Hned po válce se špinavý blonďák s nepoddajnými vlasy i povahou přestěhoval do Bratislavy s ovdovělou matkou.
V Československu si vzal pohledný mládenec dceru bývalého reprezentačního trenéra Ferdinanda Daučíka, ale než se ve čtyřiceti letech trochu usadil, vedl bohémský život. Hýřil penězi, chodil po večírcích, byl obletovanou celebritou. Někdy se čtyři dny neukázal doma...
Fotbal hrál za Slovan a brzy oblékl i dres československé reprezentace. O jeho začátcích kolují legendy. "Mladej, neboj, já dám dva góly a ty taky," uvítal ho prý kanonýr Josef Bican před jedním z jeho prvních zápasů v reprezentaci proti Polsku. Odhad měl naprosto přesný.
Zakrátko Kubalu povolali Maďaři zpátky domů. Musel na vojnu, což nesl nelibě. Zvolil útěk z komunistické říše. Psal se březen roku 1949 a on v přestrojení za sovětského vojáka ujížděl v náklaďáku s dalšími uprchlíky směr Vídeň. Pod celtou skrýval ženu a malé děcko. Kdyby je tenkrát na hranici chytili, Kubalův talent by zůstal udušen. Maďarští mocipáni přesto běsnili a trvali na doživotní diskvalifikaci.
Marné byly pokusy nejednoho klubu v čele s AC Turín, tehdejší jedničkou na italské scéně, o milost pro nadějného emigranta. Paradoxně mu to pomohlo k zachráně života. S Turínskými měl vyrazit na zápas v Lisabonu, jenže chybělo povolení, navíc ho zastavila těhotná manželka. "Neodjížděj, budu rodit," prosila. Při zpáteční cestě letadlo havarovalo a všichni zahynuli...
V těžké době Kubalu napadla spásná myšlenka. Z emigrantů, jichž bylo po Evropě víc, postavil mužstvo. Kočovali v autobuse s nápisem "Magic Bus". Dokonce porazili španělský národní tým, přičemž se Kubala předvedl pěkným gólem. To mu zajistilo budoucnost. Barcelonský prezident Josep Samitier si vymohl na FIFA zrušení trestu, Kubala přijal španělský pas a po dvou letech oficiálně stál na hřišti. Rychle se stal idolem. Jeho souboje s Di Stefanem z Realu Madrid byly v 50. letech absolutním vrcholem jak na hřišti, tak v zákulisí. Oni dva se tehdy přetahovali o pověst nejlepšího fotbalisty světa. Trofejí i slávy měl víc Di Stefano, ale v něčem na svého soka, pověstného bohémským životem a nevalnou životosprávou, přece jen nestačil. Třeba když Kubala dal v ligovém zápase rekordních sedm gólů Gijonu.
"Mohlo ho hlídat milión obránců, ale on stejně dokázal přihrát do volného prostoru, vzpomínal na něj spoluhráč ze španělského národního týmu Izidro Langara. V československé reprezentaci hrával například s fenomenálním Josefem Bicanem, který o něm později vyprávěl: Laco mě pozval do Barcelony, zařídil mi třeba audienci u krále Juna Carlose. Ale já mu povídám: 'Král tu bude ještě dlouho, chci si povídat s tebou'." O čtrnáct let starší Bican zemřel o pět měsíců dřív než Kubala.
Zatímco na Bicana se v Československu zapomínalo, protože komunistický režim výrazným sportovním hvězdám nepřál, Kubala se ve Španělsku zařadil do nejvyšších pater společenské smetánky. Jedenáct let trénoval národní tým, poté ho angažovaly například reprezentace Saúdské Arábie či Paraguaye. Se Španělskem dokonce v roce 1992 vyhrál olympiádu. V roce 1999 ho Barcelona představila jako nejvýraznější osobnost klubové historie. Vyhrál před argentinským kouzelníkem Diegem Marodnou a nizozemským bohem Johanem Cruyffem. "To je překvapení," žasl Kubala. "Jsem opravdu moc rád, že si mě příznivci Barcelony ještě dnes pamatují." Poslední roky trpěl nedostatkem vápníku v krvi. Tři měsíce ležel těžce nemocný v nemocnici, pak vydechl naposledy. Psal se 17. květen 2002.
"Jako by zemřel někdo z rodiny," smutnil Nicolau Casaus, čestný prezident Barcelony. Klubová vlajka byla spuštěna na půl žerdi. Mezinárodní fotbalová federace Kubalu o dva měsíce později odměnila in memoriam Řádem za zásluhy.
Byl prostě úžasný - a to, že se mu v Barceloně dostalo většího uznání než Cruyffovi či Maradonovi, kteří také oblékali červenomodrý dres, vypovídá o všem.
Legendární útočník Alfredo Di Stefano, soupeř z Realu Madrid, měl v očích slzy, Paco Gento se upřeně díval do nebe. Předchozího dne zemřel Ladislao Kubala, bylo mu 74 let. Stále je blízko svého milovaného klubu, rodina ho nechala pohřbít v Les Corts nedaleko Nou Campu.
Statistika L.Kubaly:
KLUBY: Ganz (1939-1945), Ferencvaros (1945), Slovan Bratislava (1946-1947),Vasas (1948), FC Barcelona (1951-1961), Espanyol Barcelona (1963-1964 jako hrající trenér ).
ÚSPĚCHY: 4x mistr Španělska (1952, 1953, 1959, 1960), 5x vítěz Španělského poháru (1951-1953, 1957, 1959), 2x Veletržního poháru (1958, 1960), nejlepší fotbalista v historii Barcelony a druhý nejlepší fotbalista Španělska 20. století podle IIFHS.
Laporta: Ronaldinho? Poslední dva roky byl z formy
Prezident Barcelony Joan Laporta odpověděl Ronaldinhovi, který mluvil o posledním období v katalánském klubu jako o nejhorším ve svém životě. „V posledních dvou letech jsme nemohli těžit z jeho talentu.“ Ale dodává: „Byl klíčovým hráčem pro vítězství v Lize mistrů a dvě ligová prvenství.“
Ronaldinho si postěžoval pro list Gazzetta dello Sport. „Posledních pět měsíců v Barceloně bylo mé nejhorší období života. Byl jsem zraněný, nemohl jsem trénovat, nemohl jsem hrát. Jediné co jsem mohl dělat, bylo koukat na televizi,“ řekla brazilská hvězda. „Nechápu, jak je možné, že jeden den jsem byl příkladem pro všechny a hned potom jsem byl jako Maradona, když byl středem polemik. Když mám dovolenou, dělám si, co chci. Během sezóny se chovám jako profesionál, nechybuji,“ řekl Ronaldinho k řečem o divokém nočním životě.
Na to reagoval Laporta. „Zeptejte se přímo jeho. V posledních dvou letech jsme se nemohli radovat z toho pravého Ronaldinha,“ aniž by mluvil o jakýchkoli důvodech, proč tomu tak bylo. V každém případě Laporta nezapomíná, že Ronaldinho „přinesl důvěru a radost“ do katalánského klubu, a že „byl klíčovým mužem pro zisk vítězství v Lize mistrů a dvou ligových prvenství.“
Prezident Barcelony Joan Laporta odpověděl Ronaldinhovi, který mluvil o posledním období v katalánském klubu jako o nejhorším ve svém životě. „V posledních dvou letech jsme nemohli těžit z jeho talentu.“ Ale dodává: „Byl klíčovým hráčem pro vítězství v Lize mistrů a dvě ligová prvenství.“
Ronaldinho si postěžoval pro list Gazzetta dello Sport. „Posledních pět měsíců v Barceloně bylo mé nejhorší období života. Byl jsem zraněný, nemohl jsem trénovat, nemohl jsem hrát. Jediné co jsem mohl dělat, bylo koukat na televizi,“ řekla brazilská hvězda. „Nechápu, jak je možné, že jeden den jsem byl příkladem pro všechny a hned potom jsem byl jako Maradona, když byl středem polemik. Když mám dovolenou, dělám si, co chci. Během sezóny se chovám jako profesionál, nechybuji,“ řekl Ronaldinho k řečem o divokém nočním životě.
Na to reagoval Laporta. „Zeptejte se přímo jeho. V posledních dvou letech jsme se nemohli radovat z toho pravého Ronaldinha,“ aniž by mluvil o jakýchkoli důvodech, proč tomu tak bylo. V každém případě Laporta nezapomíná, že Ronaldinho „přinesl důvěru a radost“ do katalánského klubu, a že „byl klíčovým mužem pro zisk vítězství v Lize mistrů a dvou ligových prvenství.“
Carlos Marchena přijde o úvod sezony, fotbalista Valencie si poranil kotník a na hřišti se neobjeví tři týdny.
Záložník Atlética Madrid Maniche ve středečním utkání třetího předkola Ligy mistrů na Schalke nenastoupí. Trenér Javier Aguirre Portugalce nezařadil do kádru.
Osasuna Pamplona získala z Benfiky Lisabon Tiaga Gomese. 22letý obránce, jenž uplynulou sezónu strávil na hostování v Amadoře, podepsal ve španělském klubu smlouvu na jednu sezónu s opcí na další působení.
SILVA DO ANGLIE NECHCE
Budoucnost Davida Silvy se rozhodne ve středu, kdy se jeho agent sejde s vedením Valencie a budou naposledy jednat o nové smlouvě. 22letý křídelník totiž patří se svým platem 1,5 miliónu euro ročně k jednomu z nejhůře placených hráčů týmu a žádá zdvojnásobení svého příjmu, zatímco netopýři nabízí pouze 2,3 miliónů euro. Pokud by Silva tuto nabídku odmítnul, zamíří podle všeho do Barcelony, která je připravena nabídnout Valencii 25 miliónů euro a s hráčem je údajně dohodnuta na čtyřleté smlouvě.
Zájem sice mají i anglické kluby, Liverpool a Manchester United, nicméně přestup do Premier League odmítá samotný Silva. "Netoužím po tom, abych hrál v Anglii. Můj klub zná moje rozhodnutí a to se nezmění. Pokud opustím Valencii, mým snem je jít do Barcelony. Vím, že je tu zájem od některých velkých klubu z Anglie, ale nechci přestoupit pouze pro peníze. V Anglii je jedna z nejlepších lig na světě, ale myslím si, že Španělsko je lepší."
Budoucnost Davida Silvy se rozhodne ve středu, kdy se jeho agent sejde s vedením Valencie a budou naposledy jednat o nové smlouvě. 22letý křídelník totiž patří se svým platem 1,5 miliónu euro ročně k jednomu z nejhůře placených hráčů týmu a žádá zdvojnásobení svého příjmu, zatímco netopýři nabízí pouze 2,3 miliónů euro. Pokud by Silva tuto nabídku odmítnul, zamíří podle všeho do Barcelony, která je připravena nabídnout Valencii 25 miliónů euro a s hráčem je údajně dohodnuta na čtyřleté smlouvě.
Zájem sice mají i anglické kluby, Liverpool a Manchester United, nicméně přestup do Premier League odmítá samotný Silva. "Netoužím po tom, abych hrál v Anglii. Můj klub zná moje rozhodnutí a to se nezmění. Pokud opustím Valencii, mým snem je jít do Barcelony. Vím, že je tu zájem od některých velkých klubu z Anglie, ale nechci přestoupit pouze pro peníze. V Anglii je jedna z nejlepších lig na světě, ale myslím si, že Španělsko je lepší."
uz je dohodnute ze bude mat plat vo vyske 2.3 mln eur. 800 000 navysenie. silva suhlasil :)
kraaasne vysvetlil :)))
V Anglii je jedna z nejlepších lig na světě, ale myslím si, že Španělsko je lepší."
V Anglii je jedna z nejlepších lig na světě, ale myslím si, že Španělsko je lepší."
Silva nemá nato aby mohol hrať v anglicku ;)
thak a mame to iste. Villa a Silva zostavaju. Joaquin odyde
(edited)
(edited)
je to na oficálních stránkách klubu? ne fanklubu :-)
co je tam? kedze vcera bola prezentacia zostavy na stadione mestalla na novu sezonu tak tomu verim uplne :)))
Arizmendi hracom Realu Zaragoza!