Subpage under development, new version coming soon!
Subject: »La Liga (spanielska liga)
mna dnes potesil Cyprus, dal som 1x... :o))
ale oddrbali ma Dani, to som fakt necakal..ved ti Spanieli nepostupia!!!!!!!!!!
ale oddrbali ma Dani, to som fakt necakal..ved ti Spanieli nepostupia!!!!!!!!!!
hh. nojo aj ja si myslim ze maju tazku skupinu ;-)
No sak viem preco Spanielsko nevyhralo, lebo hral hrac Valencie!!!
mam proti tebe 1 prievan + 3,5 vanku! A dalej mam proti tebe vela vela veci
spanielsky pohar
Portuense-VALENCIA.
Écija-Real Madrid.
Badalona-Barcelona.
Peña Sport-Osasuna.
Gimnástica Segoviana-Sevilla.
Rayo Vallecano-Espanyol.
Castellón-Villarreal.
Alavés-Celta.
Xerez-Getafe.
Málaga-Real Sociedad.
Valladolid-Nastic.
Hércules-Zaragoza.
Deportivo-Racing.
Recreativo-Betis.
Athletic-Mallorca.
Atlético-Levante.
Portuense-VALENCIA.
Écija-Real Madrid.
Badalona-Barcelona.
Peña Sport-Osasuna.
Gimnástica Segoviana-Sevilla.
Rayo Vallecano-Espanyol.
Castellón-Villarreal.
Alavés-Celta.
Xerez-Getafe.
Málaga-Real Sociedad.
Valladolid-Nastic.
Hércules-Zaragoza.
Deportivo-Racing.
Recreativo-Betis.
Athletic-Mallorca.
Atlético-Levante.
Barcelona túži po triumfe na klubových majstrovstvách sveta
Autor: SITA Publikované: 12.10.2006 15:44:00
V Japonsku sa vo štvrtok uskutočnil žreb decembrových futbalových majstrovstiev sveta klubov. Španielsky klub FC Barcelona ako víťaz európskej Ligy majstrov spolu s brazílskym Internacionalom Porto Alegre, ktorý triumfoval v juhoamerickom Pohári osloboditeľov, sú dvoma nasadenými tímami spomedzi šestice účastníkov. Barcelona sa v semifinále stretne s víťazom zápasu medzi mexickým klubom America a ázijským šampiónom, ktorý bude známy v novembri.
Porto Alegre čaká na úspešnejšieho zo stretnutia medzi oceánskym zástupcom Aucklandom City a rovnako ešte neznámym majstrom afrického tímu. Katalánsky veľkoklub berie interkontinentálnu súťaž s plnou vážnosťou.
"Chceme sa domov vrátiť s trofejou. Máme veľa kvalitných hráčov, myslím si, že môžeme japonským fanúšikom pripraviť veľkolepý zážitok," uviedol riaditeľ FC Barcelona Txiki Beguiristain. Vlaňajší ročník MS klubov vyhralo Sao Paulo, ktoré vo finále zdolalo FC Liverpool 1:0.
Autor: SITA Publikované: 12.10.2006 15:44:00
V Japonsku sa vo štvrtok uskutočnil žreb decembrových futbalových majstrovstiev sveta klubov. Španielsky klub FC Barcelona ako víťaz európskej Ligy majstrov spolu s brazílskym Internacionalom Porto Alegre, ktorý triumfoval v juhoamerickom Pohári osloboditeľov, sú dvoma nasadenými tímami spomedzi šestice účastníkov. Barcelona sa v semifinále stretne s víťazom zápasu medzi mexickým klubom America a ázijským šampiónom, ktorý bude známy v novembri.
Porto Alegre čaká na úspešnejšieho zo stretnutia medzi oceánskym zástupcom Aucklandom City a rovnako ešte neznámym majstrom afrického tímu. Katalánsky veľkoklub berie interkontinentálnu súťaž s plnou vážnosťou.
"Chceme sa domov vrátiť s trofejou. Máme veľa kvalitných hráčov, myslím si, že môžeme japonským fanúšikom pripraviť veľkolepý zážitok," uviedol riaditeľ FC Barcelona Txiki Beguiristain. Vlaňajší ročník MS klubov vyhralo Sao Paulo, ktoré vo finále zdolalo FC Liverpool 1:0.
Stredopoliar španielskeho prvoligového futbalového klubu Atletico Madrid Maxi Rodriguez si roztrhol predný krížový väz v ľavom kolene. Argentínsky stredopoliar sa zranil v stredajšom medzištátnom priateľskom stretnutí proti Španielsku (1:2), keď musel ihrisko nútene opustiť už v 16. minúte.
Lekári zatiaľ nešpecifikovali dĺžku Rodriguezovej absencie, španielske médiá odhadujú jeho pauzu na šesť mesiacov.
Lekári zatiaľ nešpecifikovali dĺžku Rodriguezovej absencie, španielske médiá odhadujú jeho pauzu na šesť mesiacov.
[color=orange size=4]Raúl - živoucí legenda reprezentace[/color]
V reprezentaci Španělska sehrál 102 utkání, druhý nejvyšší počet a v kategorii vstřelených branek je jasně nejlepší. Jeho čtyřiačtyřicet zářezů je bezkonkurenčních. Raúl Gonzales Blanco je prostě živoucí legenda španělské "selección". Nicméně jeho výkonnost v posledních letech šla dolů takovým způsobem, že se nevešel do reprezentační nominace.
To se mu za deset reprezentačních let ještě nikdy nestalo, nepočítáme-li absence způsobené zraněním. V jedné reklamě, která je ve Španělsku dobře profláknutá, si Raúla splete jeden taxikář s představitelem Zorra, Antoniem Banderasem, když chce autogram pro svoji dcerku. Tato reklama s humorným podtextem postupem času dostává reálné základy. Raúl prochází vleklou krizí, že je opravdu těžké ho na trávníku poznat, i pro taxíkáře.
Raúl Gonzales Blanco má v dokladech napsáno datum narození 27.června 1977. V prostředí elitního fotbalu se pohybuje již dvanáct let, což ho téměř řadí na pokraj fotbalového důchodu - a na trávníku je to znát, jeho výkony jsou na hony vzdáleny věku 29 let. V polovině srpna letošního roku, v přátelském zápase na Islandu dosáhl historického mezníku. Nastoupil ke stému zápasu za španělskou reprezentaci. Dosáhnout této cifry před třicátým rokem života je něco, co se povede opravdu málokomu. Ovšem toto krásné jubileum zastihlo Raúla v tu nejméně vhodnou dobu. Celé Španělsko je totiž v tuto chvíli rozděleno na ty, kteří by byli rádi, kdyby Raúl dál pokračoval, druzí trvají na tom, že je třeba do reprezentace přivést novou krev. Bohužel sám trenér nároďáku Luis Aragoňes nemá v tuto chvíli jasno, pro kterou variantu se má rozhodnout.
Raúl naskočil do kolotoče světového fotbalu v roce 1994, když ve svých sedmnácti letech debutoval v Realu Madrid. V bílém dresu se skvěle zabydlel a nastartoval skvělou éru, v níž Bílý balet sklízel úspěchy. Jen pro připomenutí: čtyři ligové tituly (1995, 1997, 2001 a 2003) tři vítězství v Lize mistrů (1998, 2000 a 2002) dva Interkontinentální poháry (1998, 2002) Evropský superpohár (2002) a tři Španělské superpoháry (1998, 2002 a 2004). Na individuální úrovni mezi jeho největší úspěchy patří dvě trofeje "Pichichi" pro nejlepšího střelce La Ligy (1999 a 2001), nejlepší střelec Ligy mistrů (2000 a 2001), nejlepší útočník Ligy mistrů (2000, 2001 a 2003) a historicky nejlepší střelec Ligy mistrů s 53 trefami.
Po impozantním vstupu do klubového top fotbalu se ve Španělsku zvedla fanouškovská vlna, která chtěla, aby se Raúl dostal do nominace na EURO 1996, hraného v Anglii. Tehdejší trenér reprezentace Javier Clemente odolal hlasu lidu a Raúlovi poskytl místo v sestavě až v říjnu téhož roku, kdy si odbyl svůj debut v kvalifikačním utkání pro MS 1998 ve Francii v Praze proti našemu celku. Zápas skončil 0:0 a Španělé se po skončení kvlaifikace mohli usmívat, neboť se na světový turnaj kvalifikovali. O dva měsíce později po pražském zápase, 14. prosince 1996, si Raúl připsal i svoji první branku v národním týmu, stalo se v kvalifikačním utkání proti Jugoslávii ve Valencii. Tato trefa odstartovala gólovou žeň, která se v současné době zastavila na čísle 44 a daleko za ním jsou dnes již bývalí reprezentanti Hierro (29 gólů) a Butragueňo (26 gólů).
Přesto se Raúlovi moc nedařilo na velkých světových akcích, snad s vyjímkou světového šampionátu v roce 2002 v Japonsku a Koreji. Zúčastnil se mistrovství světa ve Francii (1998), Japonsku a Koreji (2002) a Německu (2006) a evropských mistrovství v Belgii a Holandsku (2002) a Portugalsku (2004). Dodnes mu někteří nemohou odpustit zahozenou penaltu v posledních minutách čtvrtfinále Eura 2000 proti Francii.
Pokles jeho formy se datuje do roku 2003. Až do tohoto roku nastřílel Raúl za Real a reprezentaci dohromady 247 gólů v 495 zápasech, což dává průměr 0,49 branek na zápas (0,48 počítáme-li pouze ligové). Od té doby Realem prošlo celkem šest trenérů: Carlos Queiroz, Mariano García Remón, Vanderlei Luxemburgo, Juan Ramón López Caro a Fabio Capello a v srpnu onoho roku se Realu povedlo naposledy vyhrát nějakou trofej. Rovněž Raúlovi statistiky upadly, 55 zásahů ve 174 utkáních (průměr 0,31, 0,26 v lize). Ani v reprezentaci to nebyla žádná sláva. Z posledních 25 utkáních pouze osm odehrál kompletních a dal v nich pouhé čtyři branky.
Co stojí za tím, že se Raúl tak rapidně zhoršil? Vicente del Bosque to ví dobře, on je totiž posledním trenérem pod jehož vedením podával hráč lepší výkony. Podle něj není problém ve výkonnosti hráče, ale celého kolektivu. "Real neměl v posledních letech dobré výsledky a výkonnost každé součástky tohoto týmu měla klesající tendenci. Nedostatek úspěchů si vybral na hráčích krutou daň a Raúl není vyjímka," uvedl extrenér Realu Madrid. Del Bosque, který v současnosti sleduje utkání Realu z hlediště jako běžný divák, si nemyslí, že by hráčovo zhoršení bylo tak alarmující. "Určitě to není taková troska, mám pocit, že v současnosti běhá víc, než dřív a jeho přístup se mi zdá mnohem lepší, než když jsem ho trénoval. Jsem přesvědčen, že jakmile se zlepší výkony mužstva, půjde nahoru i on." Číslo 7 byl vždycky ceněn trenéry pro jeho odhodlanost, odvahu, zodpovědnost vůči mužstvu, to že vydržel běhat bez známky únavy po celých devadesát minut. Nicméně, je jisté že v současnosti mu činí větší problémy práce s balonem a postrádá jiskru a také dřívější rychlost.
Problém rovněž nebude, jak se zdá, v jeho soukromém životě. Raúl se v červenci 1999 oženil s modelkou Mamen Sanz a nyní je otcem již čtyř synů, Jorgeho, Huga a dvojčat Héctora a Matea. Ta se narodila v listopadu 2005. Už dávno zapomenuty jsou spekulace o údajné krizi jejich vztahu a jeho záliba k nočnímu životu. Raúl nikdy nezapomene políbit snubní prsten pokaždé, co vstřelí branku. Rodinné problémy tedy ne, může být zakopaný pes v jeho psychice?
Eneko Larumbe je sportovní psycholog. Má bohaté zkušenosti s různými sportovci, jak ze sportů individuálních, tak i kolektivních. To ho opravňuje podat vysvětlení, jak hlava může ovlivnit výkon fotbalisty. Uvedll, že si nevzal k objasnění případu konkrétně Raúla, protože nezná konkrétně jeho situaci, Larumbe poskytl hypotézu všeobecnou. "V jeho 29 letech nemůžeme mluvit o fyzickém opotřebování, nebo únavě. Může se však jednat o psychickou únavu, vezmeme-li v úvahu jeho vstup do nejvyšších pater elitního fotbalu v tak útlém věku a to vše navíc podpořené neustálým tlakem na jeho kvalitní výkony." A zde může být klíč k celému problému. Je možné udržet tak vysoký výkonnostní standard po odehrání téměř 700 zápasů během dvanácti let mezi elitou? Larumbe se domnívá, že hlavní příčinou nízké výkonnosti může být nedostatek motivace. "Hráči potřebují motivaci, aby zůstali na vrcholu. Jestliže nečeho dosáhnete, nastává určité uspokojení, když nejste nuceni dostat se někam dál," uvedl Larumbe.
Debaty ohledně špatných Raúlových výkonů se rozběhly zvláště na konci uplynulé sezony. Zranění kolene ho přinutilo opustit hřiště na tři měsíce. Navzdory jeho herní pauze a ne příliš oslnivým statistikám (pouze pět gólů), reprezntační trenér Luis Aragoňes neváhal a vsadil na něj při nominaci na mistrovství světa v Německu. I přes spoustu kritických hlasů, které ostře protestovaly proti jeho účasti. Aragoňes na něj vsadil jako na náhradníka a to mu vycházelo, díky dobrým výkonům v základní skupině. Pak však zcela nepochopitelně, nebo z důvodů, které ví pouze trenér sám, nasadil Raúla do základní sestavy pro osmifinálový zápas proti Francii. Naplno se projevila špatná Raúlova forma a omyl Aragoňese, neboť hráč evidentně nedosahoval úrovně svých spolubojovníků.
Po neúspěchu na mistrovství, Aragoňes, který slíbil, že odstoupí, pokud se nepodaří splnit cíle, nesplnil svá slova a pokračoval dál ve funkci. Ve stejném stylu pokračoval i se sázkou na Raúla v základní sestavě až do nešťastného kvalifikačního zápasu pro EURO 2008 v Severním Irsku (2:3).
Po onom nepovedeném zápase Aragoňes znovu vyhrožoval demisí, ale vedení jej ve funkci podrželo. Trenér však Raúla nenominoval na další kvalifikační zastávku ve Švédsku. Po deseti letech. Jenže tento fakt nemohl přijít v méně vhodnou dobu. Tři dny předtím totiž Raúl zaznamenal dvě trefy v utkání Ligy mistrů proti Dynamu Kyjev a ukončil tak jedenácti měsíční čekání na gól v bílém dresu. A další rána do Aragoňesova vazu přišel dva dny poté, kdy Raúl zopakoval svou trefu v derby s Atléticem. Tyto tři zásahy otevřely vrátka očekávání. Dočkáme se lepšího Raúla? Vrátí se do reprezentace, když bude pokračovat Aragoňes? Otázky, které jako spousta dalších zatím ještě nemají svoji odpověď.
V reprezentaci Španělska sehrál 102 utkání, druhý nejvyšší počet a v kategorii vstřelených branek je jasně nejlepší. Jeho čtyřiačtyřicet zářezů je bezkonkurenčních. Raúl Gonzales Blanco je prostě živoucí legenda španělské "selección". Nicméně jeho výkonnost v posledních letech šla dolů takovým způsobem, že se nevešel do reprezentační nominace.
To se mu za deset reprezentačních let ještě nikdy nestalo, nepočítáme-li absence způsobené zraněním. V jedné reklamě, která je ve Španělsku dobře profláknutá, si Raúla splete jeden taxikář s představitelem Zorra, Antoniem Banderasem, když chce autogram pro svoji dcerku. Tato reklama s humorným podtextem postupem času dostává reálné základy. Raúl prochází vleklou krizí, že je opravdu těžké ho na trávníku poznat, i pro taxíkáře.
Raúl Gonzales Blanco má v dokladech napsáno datum narození 27.června 1977. V prostředí elitního fotbalu se pohybuje již dvanáct let, což ho téměř řadí na pokraj fotbalového důchodu - a na trávníku je to znát, jeho výkony jsou na hony vzdáleny věku 29 let. V polovině srpna letošního roku, v přátelském zápase na Islandu dosáhl historického mezníku. Nastoupil ke stému zápasu za španělskou reprezentaci. Dosáhnout této cifry před třicátým rokem života je něco, co se povede opravdu málokomu. Ovšem toto krásné jubileum zastihlo Raúla v tu nejméně vhodnou dobu. Celé Španělsko je totiž v tuto chvíli rozděleno na ty, kteří by byli rádi, kdyby Raúl dál pokračoval, druzí trvají na tom, že je třeba do reprezentace přivést novou krev. Bohužel sám trenér nároďáku Luis Aragoňes nemá v tuto chvíli jasno, pro kterou variantu se má rozhodnout.
Raúl naskočil do kolotoče světového fotbalu v roce 1994, když ve svých sedmnácti letech debutoval v Realu Madrid. V bílém dresu se skvěle zabydlel a nastartoval skvělou éru, v níž Bílý balet sklízel úspěchy. Jen pro připomenutí: čtyři ligové tituly (1995, 1997, 2001 a 2003) tři vítězství v Lize mistrů (1998, 2000 a 2002) dva Interkontinentální poháry (1998, 2002) Evropský superpohár (2002) a tři Španělské superpoháry (1998, 2002 a 2004). Na individuální úrovni mezi jeho největší úspěchy patří dvě trofeje "Pichichi" pro nejlepšího střelce La Ligy (1999 a 2001), nejlepší střelec Ligy mistrů (2000 a 2001), nejlepší útočník Ligy mistrů (2000, 2001 a 2003) a historicky nejlepší střelec Ligy mistrů s 53 trefami.
Po impozantním vstupu do klubového top fotbalu se ve Španělsku zvedla fanouškovská vlna, která chtěla, aby se Raúl dostal do nominace na EURO 1996, hraného v Anglii. Tehdejší trenér reprezentace Javier Clemente odolal hlasu lidu a Raúlovi poskytl místo v sestavě až v říjnu téhož roku, kdy si odbyl svůj debut v kvalifikačním utkání pro MS 1998 ve Francii v Praze proti našemu celku. Zápas skončil 0:0 a Španělé se po skončení kvlaifikace mohli usmívat, neboť se na světový turnaj kvalifikovali. O dva měsíce později po pražském zápase, 14. prosince 1996, si Raúl připsal i svoji první branku v národním týmu, stalo se v kvalifikačním utkání proti Jugoslávii ve Valencii. Tato trefa odstartovala gólovou žeň, která se v současné době zastavila na čísle 44 a daleko za ním jsou dnes již bývalí reprezentanti Hierro (29 gólů) a Butragueňo (26 gólů).
Přesto se Raúlovi moc nedařilo na velkých světových akcích, snad s vyjímkou světového šampionátu v roce 2002 v Japonsku a Koreji. Zúčastnil se mistrovství světa ve Francii (1998), Japonsku a Koreji (2002) a Německu (2006) a evropských mistrovství v Belgii a Holandsku (2002) a Portugalsku (2004). Dodnes mu někteří nemohou odpustit zahozenou penaltu v posledních minutách čtvrtfinále Eura 2000 proti Francii.
Pokles jeho formy se datuje do roku 2003. Až do tohoto roku nastřílel Raúl za Real a reprezentaci dohromady 247 gólů v 495 zápasech, což dává průměr 0,49 branek na zápas (0,48 počítáme-li pouze ligové). Od té doby Realem prošlo celkem šest trenérů: Carlos Queiroz, Mariano García Remón, Vanderlei Luxemburgo, Juan Ramón López Caro a Fabio Capello a v srpnu onoho roku se Realu povedlo naposledy vyhrát nějakou trofej. Rovněž Raúlovi statistiky upadly, 55 zásahů ve 174 utkáních (průměr 0,31, 0,26 v lize). Ani v reprezentaci to nebyla žádná sláva. Z posledních 25 utkáních pouze osm odehrál kompletních a dal v nich pouhé čtyři branky.
Co stojí za tím, že se Raúl tak rapidně zhoršil? Vicente del Bosque to ví dobře, on je totiž posledním trenérem pod jehož vedením podával hráč lepší výkony. Podle něj není problém ve výkonnosti hráče, ale celého kolektivu. "Real neměl v posledních letech dobré výsledky a výkonnost každé součástky tohoto týmu měla klesající tendenci. Nedostatek úspěchů si vybral na hráčích krutou daň a Raúl není vyjímka," uvedl extrenér Realu Madrid. Del Bosque, který v současnosti sleduje utkání Realu z hlediště jako běžný divák, si nemyslí, že by hráčovo zhoršení bylo tak alarmující. "Určitě to není taková troska, mám pocit, že v současnosti běhá víc, než dřív a jeho přístup se mi zdá mnohem lepší, než když jsem ho trénoval. Jsem přesvědčen, že jakmile se zlepší výkony mužstva, půjde nahoru i on." Číslo 7 byl vždycky ceněn trenéry pro jeho odhodlanost, odvahu, zodpovědnost vůči mužstvu, to že vydržel běhat bez známky únavy po celých devadesát minut. Nicméně, je jisté že v současnosti mu činí větší problémy práce s balonem a postrádá jiskru a také dřívější rychlost.
Problém rovněž nebude, jak se zdá, v jeho soukromém životě. Raúl se v červenci 1999 oženil s modelkou Mamen Sanz a nyní je otcem již čtyř synů, Jorgeho, Huga a dvojčat Héctora a Matea. Ta se narodila v listopadu 2005. Už dávno zapomenuty jsou spekulace o údajné krizi jejich vztahu a jeho záliba k nočnímu životu. Raúl nikdy nezapomene políbit snubní prsten pokaždé, co vstřelí branku. Rodinné problémy tedy ne, může být zakopaný pes v jeho psychice?
Eneko Larumbe je sportovní psycholog. Má bohaté zkušenosti s různými sportovci, jak ze sportů individuálních, tak i kolektivních. To ho opravňuje podat vysvětlení, jak hlava může ovlivnit výkon fotbalisty. Uvedll, že si nevzal k objasnění případu konkrétně Raúla, protože nezná konkrétně jeho situaci, Larumbe poskytl hypotézu všeobecnou. "V jeho 29 letech nemůžeme mluvit o fyzickém opotřebování, nebo únavě. Může se však jednat o psychickou únavu, vezmeme-li v úvahu jeho vstup do nejvyšších pater elitního fotbalu v tak útlém věku a to vše navíc podpořené neustálým tlakem na jeho kvalitní výkony." A zde může být klíč k celému problému. Je možné udržet tak vysoký výkonnostní standard po odehrání téměř 700 zápasů během dvanácti let mezi elitou? Larumbe se domnívá, že hlavní příčinou nízké výkonnosti může být nedostatek motivace. "Hráči potřebují motivaci, aby zůstali na vrcholu. Jestliže nečeho dosáhnete, nastává určité uspokojení, když nejste nuceni dostat se někam dál," uvedl Larumbe.
Debaty ohledně špatných Raúlových výkonů se rozběhly zvláště na konci uplynulé sezony. Zranění kolene ho přinutilo opustit hřiště na tři měsíce. Navzdory jeho herní pauze a ne příliš oslnivým statistikám (pouze pět gólů), reprezntační trenér Luis Aragoňes neváhal a vsadil na něj při nominaci na mistrovství světa v Německu. I přes spoustu kritických hlasů, které ostře protestovaly proti jeho účasti. Aragoňes na něj vsadil jako na náhradníka a to mu vycházelo, díky dobrým výkonům v základní skupině. Pak však zcela nepochopitelně, nebo z důvodů, které ví pouze trenér sám, nasadil Raúla do základní sestavy pro osmifinálový zápas proti Francii. Naplno se projevila špatná Raúlova forma a omyl Aragoňese, neboť hráč evidentně nedosahoval úrovně svých spolubojovníků.
Po neúspěchu na mistrovství, Aragoňes, který slíbil, že odstoupí, pokud se nepodaří splnit cíle, nesplnil svá slova a pokračoval dál ve funkci. Ve stejném stylu pokračoval i se sázkou na Raúla v základní sestavě až do nešťastného kvalifikačního zápasu pro EURO 2008 v Severním Irsku (2:3).
Po onom nepovedeném zápase Aragoňes znovu vyhrožoval demisí, ale vedení jej ve funkci podrželo. Trenér však Raúla nenominoval na další kvalifikační zastávku ve Švédsku. Po deseti letech. Jenže tento fakt nemohl přijít v méně vhodnou dobu. Tři dny předtím totiž Raúl zaznamenal dvě trefy v utkání Ligy mistrů proti Dynamu Kyjev a ukončil tak jedenácti měsíční čekání na gól v bílém dresu. A další rána do Aragoňesova vazu přišel dva dny poté, kdy Raúl zopakoval svou trefu v derby s Atléticem. Tyto tři zásahy otevřely vrátka očekávání. Dočkáme se lepšího Raúla? Vrátí se do reprezentace, když bude pokračovat Aragoňes? Otázky, které jako spousta dalších zatím ještě nemají svoji odpověď.
Jednoznačným šlágrom víkendového 6. kola najvyššej španielskej futbalovej súťaže je duel na Nou Campe, kde FC Barcelona privíta FC Sevilla. Inými slovami stretne sa aktuálny šampión Ligy majstrov s úradujúcim víťazom Pohára UEFA resp. mužstvá z prvého a tretieho miesta tabuľky Primera Division. Posledné dva zápasy týchto súperov sa skončili víťazstvom Sevilly.
Anadalúzania zdolali Kataláncov vlani na konci ligovej súťaže (3:2) a tiež v augustovom súboji o európsky Superpohár (3:0). "Cítime, že ako víťaza Superpohára nás už súperi začínajú rešpektovať. Ak by sme však dokázali zdolať Barcelonu v jej domovskom stánku, ten rešpekt ostatných by sa ešte zvýšil," myslí si stredopoliar FC Sevilla Renato. Jeho tím sa v nedeľu na Nou Campe bude musieť zaobísť bez útočníka Frederica Kanoutého, ktorý sa zranil počas reprezentačného súboja v Mali.
"Barca bude po predchádzajúcich prehrách proti nám poriadne motivovaná," myslí si tréner Sevillčanov Juande Ramos. Barcelona zrejme nastúpi bez stopéra a zároveň kapitána Carlesa Puyola, ktorý si z nedávneho reprezentačného zápasu priviezol svalové zranenie a pravdepodobne sa bude šetriť na stredajší súboj Ligy majstrov v Londýne s Chelsea.
K dispozícii trénerovi Frankovi Rijkaardovi však už bude stredopoliar Edmílson, ktorý sa zotavil zo zranenia kolena. "Čo sa stalo v Monacu, je dávno zabudnuté. Teraz sme správne nabudení a nad Sevillou chceme jednoznačne vyhrať," nechal sa počuť Edmílson.
Súboj FC Barcelona - FC Sevilla sa v nedeľu začína o 19.00 a ako hlavný ho povedie Muniz Fernandez.
Anadalúzania zdolali Kataláncov vlani na konci ligovej súťaže (3:2) a tiež v augustovom súboji o európsky Superpohár (3:0). "Cítime, že ako víťaza Superpohára nás už súperi začínajú rešpektovať. Ak by sme však dokázali zdolať Barcelonu v jej domovskom stánku, ten rešpekt ostatných by sa ešte zvýšil," myslí si stredopoliar FC Sevilla Renato. Jeho tím sa v nedeľu na Nou Campe bude musieť zaobísť bez útočníka Frederica Kanoutého, ktorý sa zranil počas reprezentačného súboja v Mali.
"Barca bude po predchádzajúcich prehrách proti nám poriadne motivovaná," myslí si tréner Sevillčanov Juande Ramos. Barcelona zrejme nastúpi bez stopéra a zároveň kapitána Carlesa Puyola, ktorý si z nedávneho reprezentačného zápasu priviezol svalové zranenie a pravdepodobne sa bude šetriť na stredajší súboj Ligy majstrov v Londýne s Chelsea.
K dispozícii trénerovi Frankovi Rijkaardovi však už bude stredopoliar Edmílson, ktorý sa zotavil zo zranenia kolena. "Čo sa stalo v Monacu, je dávno zabudnuté. Teraz sme správne nabudení a nad Sevillou chceme jednoznačne vyhrať," nechal sa počuť Edmílson.
Súboj FC Barcelona - FC Sevilla sa v nedeľu začína o 19.00 a ako hlavný ho povedie Muniz Fernandez.